Oblačno až polojasno, místy přeháňky a ojediněle bouřky. Co tyto pojmy vlastně znamenají?
Bude polojasno až oblačno, místy s občasným deštěm nebo přeháňkami. Pokud se vám tyto termíny zdají podobné, vězte, že je mezi nimi velký rozdíl. Velkou roli hraje pokrytí oblohy mračny, rozloha území republiky a v neposední řadě je rozhodující i takový detail, jako je velikost dešťových kapek. Odborníci se nyní snaží veřejnost v těchto termínech dovzdělat, meteorologie je totiž poměrně složitá disciplína.
Když si otevřete předpověď počasí asi se nikdy nesetkáte jen s jedním termínem. Ostatně typický letní den vypadá tak, že je ráno vymetená obloha, během dne se objevují první oblaka a odpoledne se dočkáme přeháněk a někde i bouřek. Jako tomu bylo v poslední dnech. Dalším příkladem, kdy se počasí během dne rychle promění je podzimní a zimní inverze.
„Meteorologové měří pokrytí oblohy oblačností v osminách, v předpovědích ale používají dobře známá slova, pod kterými si můžeme množství oblaků lépe představit,“ vysvětluje meteoroložka Tereza Matušková.
Když na nebi není ani jeden mrak, logicky platí, že je “jasno“. Sem tam plující obláček značí, že je obloha “skoro jasná“. Jak už název napovídá “polojasno“ označuje stav, kdy je na nebi zakryta zhruba polovina oblohy. Pokud oblaky převažují, ale pořád místy vykukuje modrá obloha, tak je “oblačno“. Pokud vidíme modrých míst skutečně málo, pak je “skoro zataženo“. Když je obloha kompletně pokryta mraky je “zataženo“.
Podle čeho poznáme, jak moc zmokneme?
Velkou roli v předpovědích hraje také rozloha území. Meteorologům mnohdy nehraje ani do karet fakt, že Česká republika leží ve střední Evropě, která je svým nestálým počasím poměrně známá. I v tomto případě platí slovníček základních pojmů, pod kterými si laici mohou představit, jak moc velká je šance, že u nich zaprší.
„Když se srážky očekávají na celém nebo skoro celém území, tak se v předpovědi žádné pomocné slovo neobjeví. Zkrátka bude “oblačno s přeháňkami“ nebo zataženo s “občasným deštěm“. Když mají srážky zasáhnout velké území, ale ne celou republiku, tak říkáme, že budou na “většině území“. Pokud očekáváme ještě menší plochu, objeví se v předpovědi slovo “místy“, což znamená, že se daný jev se objeví na 30 až 70 procentech území,“ popisuje Šárka Jedličková z ČHMÚ.
Jestliže má déšť zasáhnout ještě menší území, padne slovo “ojediněle“. Pokud odborníci očekávají, že srážky budou padat souvisle po delší dobu, řeknou, že budou “trvalé“. Když předpověď doplní ještě slůvko “vydatné“, znamená to, že takové pršení může způsobit i povodně. „Často za takovým počasím stojí srážky, které se pohybují hodně pomalu a na místě vydrží hodně dlouho. Pokud předpověď uvádí přeháňky občasné, znamená to déšť s menšími nebo většími pauzami,“ pokračuje Jedličková.
Občasný déšť vs. přeháňky
Nyní se dostáváme o oblíbené otázce: Jaký je vlastně rozdíl mezi občasným deštěm a přeháňkou? Ačkoli to zní velmi podobně, najdeme tu velké rozdíly. Přeháňky jsou krátké, intenzivní a padají z kupovité oblačnosti. Nejčastěji přicházejí za studenou frontou a mezi jednotlivými přeháňkami občas vykoukne slunce. Občasný déšť přichází při šedé zatažené obloze a může trvat delší dobu. Kapky bývají menší a je typický spíše pro teplou frontu.
„Při přeháňkách a bouřkách padají největší kapky. Dokonce tak velké, že jsou schopné proletět vzduchem a neroztříštit se, což je velikost maximálně do jednoho centimetru. Při takovém dešti je člověk během chvilky promočený. Běžný déšť má kapky velké do půl centimetru, při kapičkách menších, než půl milimetru už hovoříme o mrholení,“ dodává meteoroložka.
