Řada pacientů na Vysočině nereaguje na léčbu antibiotiky. Nejčastěji u zápalu plic nebo infekcí močových cest

A jde o celosvětový problém, protože bakterie, které způsobují infekční onemocnění, jsou stále odolnější neboli rezistentní vůči účinkům antibiotik. To způsobuje komplikace při léčbě. „V současnosti se i v Kraji Vysočina u pacientů setkáváme s infekčními onemocněními, která nereagují na standardní antibiotickou léčbu. Problém bakteriální rezistence je především u hospitalizovaných pacientů, ale poslední roky se také týká ambulantní praxe. Nejčastěji se jedná o infekce dolních cest dýchacích, jako je zápal plic, dále o infekce močového systému nebo sepse. Mezi rezistentní bakterie patří např. gramnegativní tyčinky, pseudomonády či MRSA, tedy meticilin-rezistentní zlatý stafylokok,“ uvádí Hana Pavlasová, ředitelka Odboru protiepidemického Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina (KHSV).

Doplňuje ji mluvčí KHSV Jana Böhmová, podle níž v České republice dle statistik zemře ročně na bakteriální rezistenci více osob než při dopravních nehodách. „Jedná se však o celosvětový problém. Antibiotická rezistence a neúčinnost léčby má za následek nezřídka i smrt pacienta.  Na závažnost rostoucí bakteriální rezistence upozorňují Světový antibiotický týden a Evropský antibiotický den,“ říká mluvčí Jana Böhmová. Hlavním tématem pro tento rok je otázka: „Cíle antimikrobiální rezistence: jak jich můžeme dosáhnout do roku 2030?"

Léčbou antibiotiky se zabývá Národní antibiotický program, jehož cílem je zajistit pacientům dostupnou, účinnou, bezpečnou a nákladově efektivní léčbu s ohledem na antibiotickou rezistenci bakterií.