Záchranáři z Vysočiny měli loni nejvíc zásahů od roku 2004. Operátoři odbavili zhruba půl milionu hovorů
Záchranáři z Vysočiny měli loni 50 736 výjezdů, nejvíc od vzniku krajské organizace v roce 2004. Předloni evidovali 47 329 výjezdů. Rekordní byl i počet leteckých zásahů. Z celkového počtu zásahů jich bylo loni 658. Předloni bylo leteckých zásahů 608. Zásahů kvůli úrazům meziročně přibylo stejně jako výjezdů kvůli cévním mozkovým příhodám, řekl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina (ZZS) Petr Janáček.
Ve více než 70 procentech případů směřovali zdravotníci k lidem s obtížemi jako dušnost, kolaps, horečka či vysoký krevní tlak. Vyjeli také k 1756 dopravním nehodám.
ZZS je příspěvkovou organizací kraje. Ke konci loňského roku pro ni pracovalo 409 lidí. „Obdobně jako ostatní zdravotnické záchranné služby v ČR se i ZZS Kraje Vysočina dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařského personálu. Lékaře pro výjezdové základny v Kraji Vysočina hledáme téměř nepřetržitě," řekl Petr Janáček. Aktuální nabídky jsou zveřejňované na webu záchranářů. „Naší snahou je nabídnout lékařům zajímavé platové ohodnocení a benefity a například i velmi zajímavý náborový příspěvek," řekl Janáček.
Záchranáři zasahují na Vysočině s více než půl milionem obyvatel z 21 základen, kde je k dispozici 29 pozemních výjezdových skupin a jedna letecká. Provozovatelem letecké záchranné služby je od roku 2021 společnost DSA. Počet zásahů letecké záchranné služby loni překonal rok 2007, kdy vrtulník záchranářů musel do vzduchu v 653 případech.
Mezi největší investice loňského roku patřilo pořízení osmi sanitních vozidel za 25 milionů korun, nákup deseti defibrilátorů monitorů za 6,6 milionu korun a pořízení dalších dvou vozidel pro zásah zdravotníků u pacientů v hodnotě 3,7 milionu korun. ZZS má nyní 58 sanitek a 12 dalších zásahových aut. Průměrné stáří sanitek je 4,5 až pět let.
Předpokládané náklady provozu krajské zdravotní služby na letošní rok jsou asi 520 milionů korun. Hospodaření roku 2022 ještě podle Janáčka není zcela vyčíslené. Schválený finanční plán počítal pro rok 2022 se 481 miliony korun. „Skutečnost bude vyšší, očekáváme náklady kolem 500 milionů korun. Náklady nejvíce zvedají osobní náklady, spotřeba pohonných hmot a spotřeba energií. Tyto zvýšené náklady se promítají do nákupů všech služeb i materiálů," řekl Janáček.
Pomoc po telefonu
Operátoři zdravotnického operačního střediska v Jihlavě odbavili loni takřka půl milionu hovorů. „Ve třech stovkách případů poskytli naši operátoři telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, která patří vůbec mezi ty nejnáročnější úkony při práci na operačním středisku," uvedl Janáček.
