Odborníci potvrdili výskyt vlka ve Ždárských vrších. Po sto devadesáti letech

Genetickou analýzu zpracuje Česká zemědělská univerzita. Měla by určit, zda vlk patří k populaci ze středoevropských nížin, z Karpat, případně odjinud.  Podle odborníků je Česká republika křižovatkou, na které se objevují vlci z různých evropských lokalit. Významnou bariérou jejich přesunu je ale dálnice D1.

„Překážkou rychlejšího osídlování naší krajiny velkými šelmami je pytláctví i hustá silniční síť, na Vysočině je to především téměř neprůchodná dálnice D1. Stala se osudnou například pro rysa a vlka,“ uvedl dnes v tiskové zprávě Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podobné údaje i další pozorování podle něj naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců. „Tato zvířata tady ale mohou najít vhodná místa i pro trvalý výskyt,“ dodal.

Vlk usmrcený letos na D1 u Havlíčkova Brodu byl z Karpat. Jako preparovaný exemplář je nyní součástí sbírek Muzea Vysočiny Jihlava (o tomto jsme vás informovali ZDE).

Díky fotopastím a následným ověřením pobytových stop v terénu dokumentují pracovníci Hnutí Duha a agentury ochrany přírody vlčí populace v celé republice. Před měsícem potvrdili výskyt až pěti vlků v okolí Broumova.  Byla mezi nimi i dvě loňská mláďata. Volně žijící vlci jsou i na Šumavě. Jejich smečka byla na začátku letošního roku spatřena v Bavorsku, později ji zachytily fotopasti i na české straně.

V říjnu spatřili lidé mezi Železnou Rudou a Gerlovou Hutí na Klatovsku jednoho ze šesti vlků, kteří uprchli z výběhu v bavorském Ludwigsthalu. Podle odborníků ale nemají vlci zvyklí zajetí ve volné přírodě velkou šanci přežít. Informace o výskytu vlka mají zásadní význam i pro chovatele hospodářských zvířat, aby měli čas svá stáda zajistit proti případnému napadení vlkem.