Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Hygienici na Vysočině dnes informovali o výskytu případů svrabu v kraji. Aktuálně evidují 50 případů. Po výskytu příznaků je třeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Jak v tiskové zprávě prozradila mluvčí Krajské hygienické stanice na Vysočině (KHSV) Jana Böhmová, samotná léčba je už pak poměrně snadná.

Hygienici z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina (KHSV) varují před klíšťaty, která se vlivem teplého a vlhkého počasí v regionu vyskytují v hojné míře. Mluvčí KHSV Jana Böhmová zmiňuje výsledky výzkumu Státního zdravotního ústavu, podle kterých klíšťata žijící ve městech, například v parcích a zahradách, přenášejí ve vyšší míře infekční, pro člověka nebezpečné, nemoci. Především jsou to klíšťová encefalitida a lymská borrelióza.

Ochránci přírody na Vysočině přišli s upozorněním, které se týká škeblice asijské, jež patří mezi takzvané invazivní druhy mlžů. Ty mohou kvůli svému rychlému šíření vytlačovat naše původní druhy mlžů – škeblí a velevrub.

Za uplynulé tři měsíce zaznamenali hygienici na Vysočině 112 případů svrabu. Je to víc než dvojnásobek oproti prvnímu čtvrtletí 2022 a trojnásobný nárůst oproti stejnému období v letech před vypuknutím pandemie covidu-19. Infekční onemocnění svrab podléhá povinnému hlášení lékařů hygienickým stanicím. V tiskové zprávě to uvedla Jana Böhmová, mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.

Také Kraj Vysočina se podílí na zajišťování ochrany kriticky ohrožených orlů mořských. Ty se v ČR vyskytují od 70. let minulého století. Jejich hnízdění na Vysočině je zdokumentováno až v posledních desetiletích.

Případů nemocí přenášených klíšťaty je podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce srpna více než ve stejném období loni. Lékaři letos nahlásili 441 nakažených klíšťovou encefalitidou a 2035 případů lymské boreliózy, loňské počty byly asi o čtvrtinu nižší u boreliózy a zhruba o 13 procent u encefalitidy. Zhruba třetina lidí se přitom každoročně nakazí ještě na podzim.

Ne nadarmo se říká, že jsme národ houbařů. Vždyť řada z nás má ráda procházky v lese, ať už jen tak, na borůvky nebo s košíkem na houby. V naší zemi vyráží na houby dokonce až 70 procent Čechů. Houbaření je populární i na Vysočině, v jejíž lesích najdeme všechny tradiční jedlé houby. Radost z houbaření nám trochu může pokazit fakt, že houby jsou v posledních dnech poměrně hodně červivé.

Také na Vysočině můžeme vidět bobra evropského - chráněný druh živočicha, který fascinuje svou schopností aktivně měnit charakter prostředí ve kterém žije, a to poměrně v krátké době. Svými aktivitami, jako jsou stavby hrází, kácení dřevin, výstavby obydlí nor, polohradů a hradů, ucpávání odtoku a přítoku rybníků, výrazně přeměňuje vodní toky, vodní plochy a přilehlé nivy.

Na začátku září se na Vysočině uskutečnil průzkum, a to na dvou přítocích Jankovského potoka, na Hejnickém a Kladinském potoce. V něm se sledoval výskyt mihule potoční, což je jeden z nejvzácnějších vodních obratlovců, jedná se o kriticky ohrožený zvláště chráněný druh. A určitě je důvod k radosti.