Sochu rudoarmějce ve Žďáru zahalí do ukrajinské vlajky. Je to ideální symbolický moment, říká starosta
Podporu Ukrajině, kde od minulého čtvrtka probíhá válečný spor s Ruskem, vyjadřuje také Žďár nad Sázavou. Během zítřka tam bude zahalena socha rudoarmějce stojící v městském parku do pláště v ukrajinských národních barvách.
Socha měla být do vlajky původně zahalena už dnes, to se ale nakonec nepodařilo, přistavená technika nemohla bezpečně stát na svahu pod asi sedm metrů vysokou sochou, aniž by ji nepoškodila. Žluto-modrá vlajka tak bude na soše zřejmě až během zítřka.
Podle starosty města Martina Mrkose (Žďár-živé město) je umístění vlajky výrazem solidarity s Ukrajinou, na kterou útočí Rusko. Napojení na Ukrajince má i samotná socha, ve městě lidově označovaná Ivan. Prvním mužem Rudé armády, který se do města v květnu 1945 dostal, byl Ukrajinec.
„Město je solidární s Ukrajinou a morálně ji podporuje ve vztahu k obraně její země proti agresorovi z Ruska a Běloruska. Socha rudoarmějce - to je ideální symbolický moment, jak touto formou morální podporu vyjádřit," řekl Martin Mrkos.
Podle mluvčího radnice Matěje Papáčka už na pomníku ukrajinská vlajka před několika dny byla. Zakrývala pouze podstavec a někdo ji krátce po umístění sundal. Proto radnice usiluje o umístnění vlajky vysoko na sochu. Pomocí plošiny se to ale dnes nepodařilo.
Socha rudoarmějce stojí ve městě od roku 1955. „Jejím autorem je akademický sochař Konrád Babraj, jehož partnerkou byla Vlasta Chramostová, signatářka Charty 77. Po sovětské okupaci Československa v roce 1968 se ji místní snažili odstranit," řekl Stanislav Mikule z Regionálního muzea města Žďár nad Sázavou. „Byl pokus ji strhnout. Říká se, že dokonce použili traktor a nějaké řetězy, ale se sochou ani nehnuli, protože je pevně zakotvená," řekl Mikule.
První rudoarmějec, který vstoupil do Žďáru 10. května 1945, byl rodem Ukrajinec. Jmenoval se Ivan Grigorijevič Lukašenko. I po válce žil ve městě Sumy, kam ho později přijela navštívit žďárská delegace. Také on následně Žďár několikrát navštívil. „Z těch textů, které čteme, to byl celkem obyčejný člověk, který byl zezačátku překvapený, že jsme si ho našli, byl jedním z milionu vojáků a najednou ho tady ve Žďáru máme trochu jako hrdinu.Tenkrát tady (ve městě) skutečně jako rozvědčík byl první," řekl Mikule.
Osvobodit město a tehdy ještě samostatnou obec Zámek Žďár podle Mikuleho přijeli Sověti a královská rumunská armáda. „Ale osvobozovací akce byla na sovětské armádě, pak tady ještě vojsko poměrně dlouho leželo, a je zajímavé, že válečních excesů tady bylo poměrně málo," řekl Mikule.
