Jemnice na Třebíčsku letos dokončí opravu vnějšku neoklasicistní hrobky rodu Pallavicini poblíž města. Prozatím obnova stála okolo pěti milionů korun. Na letošní část oprav je určených 3,6 milionu korun. Práce mají skončit v polovině listopadu. Podle Zdeňka Šálka, vedoucího investičního odboru jemnického úřadu, už se připravuje i záměr na restaurování interiéru hrobky. Do té doby bude památka přístupná jen výjimečně.
„Se zpřístupněním interiéru hrobky se počítá jen u příležitosti mimořádných dnů, ale protože máme ve městě historický spolek, bude možné si přes něj předem dohodnout návštěvu nějaké větší skupiny,“ řekl Zdeněk Šálek. Loni byla hrobka přístupná při zářijových Dnech evropského dědictví.
Hrobku město s přispěním dotací včetně krajských renovuje třetím rokem. Zatím je opravená střecha a fasáda. Podle místostarosty asi čtyřtisícové Jemnice Jiřího Kopra (SNK) se bude letošní oprava týkat zejména restaurování kamenných vápencových soklů, přístupového venkovního schodiště, vstupní brány a opravy žulového okapového chodníku či odvětrání základové spáry celého objektu.
„Okapový chodníček se v tuto chvíli rozebírá, dlažba se restauruje,“ uvedl Zdeněk Šálek. Nutné podle něho bude také odstranit přerostlý živý plot z buxusu kolem chodníku, nahradí ho nová výsadba. „Už je tak veliký, že zadržuje vlhkost a pískovci to vůbec nedělá dobře,“ doplnil k tomu Zdeněk Šálek.
Práce na interiéru mohou podle něho trvat další dva až tři roky. Poslední úpravou celého areálu bude obnova oplocení, které bylo částečně zděné a částečně s litinovou výplní. Litina od devadesátých let minulého století chybí, někdo ji ukradl. U hrobky zůstalo jediné pole výplně, podle kterého bude možné udělat repliky.
Hrobka italské šlechtické rodiny Pallavicini byla podle informací Národního památkového ústavu v Telči postavena v letech 1900-1902. Navrhl ji vídeňský architekt a dvorní stavební rada Otto Hofer v historizujícím neoklasicistním slohu na půdorysu řeckého kříže s kupolí nad křížením.
Podle restaurátora Zdeňka Kováříka má mimořádnou výzdobu od Ignáce Weiricha nebo Johannese Benka. O Benkově autorství výzdoby se dřív ani nevědělo. Potvrdilo se až po čištění soch, na kterém restaurátor pracoval v předchozích letech.
Hrobka se stala postupně místem posledního odpočinku osmi příslušníků šlechtické rodiny včetně markraběte Karla Pallavicini. Zemřel ve 23 letech v roce 1900. Jeho smrt byla impulzem pro stavbu hrobky. Ostatky byly v hrobce do poloviny devadesátých let, kdy je rodina nechala převést do Vídně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
