Úterý 2. 6. 2026 | Svátek má Jarmil
Dnes, 07:07
Kde osvěžit tělo i duši ve spalujícím žáru léta? Vůbec nejlepší osvěžení, jaké si člověk umí představit, nabízejí turistům i domácím výletníkům stinné lesy kolem Jihlavy. To jsou slova jihlavského vrchního lesního rady Stanislava Ambrože. Častokrát za časů první republiky vychvaloval přírodu kolem Jihlavy.
„Kdo miluje samotu, najde ji v odlehlém lese Klocu dvanáct kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Turista tam pod klenbou bukových velikánů za den sotva potká člověka. Automobilista za jízdy z Jihlavy do Pelhřimova vídá u silnice nad zaniklou osadou Brádlem popásat se polokrotké srny. V Bílém Kameni, osm kilometrů severozápadně od města, napájí živá voda, neobyčejně studená, potůčky, bohaté na pstruhy. Když pak teplé sluneční paprsky krásného jihlavského podzimu ozáří stinné lesy, rok co rok objeví se úroda hub až do zamrznutí,“ přiblížil Stanislav Ambrož, svého času první muž jihlavského lesního úřadu.
Vrchní lesní rada Jihlavy Ing. Stanislav Ambrož vystřídal německé správce v roce 1924. Soustavnou péčí zajistil městským lesům a parkům mimořádný rozkvět.„Pan rada ví všechno o přírodě a kolem stromů má všechno v malíku. Nikdo tak nezná místní lesy jako pan vrchní rada,“ potvrdili na jaře 1925 novinářům lesní adjunkti Jan Krautschneider a Antonín Šimánek. Právě v létě, kdy naplno přibíraly na síle stromy a všechno se utápělo v zeleni, se rada Ambrož cítil nejlíp. Obden vyrážel s adjunkty do lesů kolem Jihlavy plánovat výsadbu, kácení a údržbu včetně městských parků.
Šéf jihlavského lesního úřadu Stanislav Ambrož nastoupil v roce 1924 po německých předchůdcích. Byl od samého začátku mimořádně schopný a během několika let přivedl hospodaření po všech stránkách k mimořádnému rozkvětu. Byl také zaníceným historikem, místním patriotem a milovníkem přírody: „Tradice městských lesů je stará jako město samo. Lesy umožnily středověký rozvoj hornictví v kraji, pak zásobily palivem kvetoucí průmysl soukenický a nato daly vzniknouti renomovanému dřevoprůmyslu ve městě,“ shrnul pro tisk inženýr Ambrož.
Lavičky ve svahu pod kostelem sv. Jakuba lákají Jihlavany k odpočinku celé věky.Připomněl, že od roku 1351 si město Jihlava velmi dobře vedlo, když skupovalo okolní panství. „Jihlavě tehdy patřily tři městysy a 51 vesnic o rozloze 28 tisíc hektarů, a byla tak nejbohatším městem v zemích koruny české,“ uvedl v radničním tisku v roce 1926. Po sedmi letech Národohospodářská propagace Československa převzala jeho zprávu jako oficiální informaci.
„Ovšem roku 1625 za protireformace zcizeno bylo městu celé panství Štoky a v roce 1777 z nařízení císaře Josefa II. přišla pozemková reforma, takže dnešní pozemkový majetek města o výměře 2 786 hektarů představuje jen zbyteček původního bohatství,“ povzdechl si rada Ambrož. Své profesi zcela propadl a bezmála všechen svůj čas věnoval lesům. Kromě precizních znalostí katastrálních map a historických dokumentů si dokonce pamatoval jména lesníků, sloužících na hájovnách a fořtovnách kolem Jihlavy.
Věděl, že v Popicích sloužil tehdy a tehdy lesní František Pirochta, v Brádle měl sídlo lesní Otto Salomon, v Bukovnu Antonín Hartl, o lesy kolem Bílého Kamene se staral Jindřich Reim, lesní v Otíně, kam patřil revír Dlouhé Brtnice, byl František Staněk. Hajní v Popicích byli Jan Bauer a František Janků. V lesích kolem Bukovna si vykračoval s flintou hajný Josef Lukschanderl. O všechno pod korunami stromů kolem Bílého Kamene pečoval Ladislav Tůma, o lesy kolem Dlouhé Brtnice se staral hajný Konrád, v Otíně sloužil hajný František Musil. Na Jihlavsku o lesy pečovali ještě dva tři muži v zelených kamizolách včetně výpomocného hajného Františka Burdy. Tyto informace radního Ambrože potvrdil adresář města Jihlavy z roku 1926.
Jihlavané na procházce v srdci přírody vzdušnou čarou dvě stě metrů od centra města.Lesní adjunkt Jan Krautschneider toho času neopomněl a doplnil šéfa: „Městská rada jako majitelka lesů ochotně dovoluje návštěvu lesů turistům a žádá jen slušné jejich chování. I lidé z těch nejchudších poměrů mohou si zajít do lesů a nasbírat si dřevo do kamen. Mohou si odnést, co unesou, ale jen suchý odpad stromů, kterým topit mohou.“
Lesní rada Ambrož si občas liboval v poetických formulacích: „Nevysychající prameny a potůčky hostí pstruhy jako své praobyvatele. K uchování jedinečné bukové mikrofauny prohlásila městská rada část lesa popického za rezervaci. Houštiny s vysokým přírůstkem jsou útulkem srního. Lišky a kuny pečují o to, aby zaječí a králičí hlodavá rodina se příliš nerozmnožila. Nad lesními vrcholy, které jsou mu hnízdištěm, vznáší se jestřáb. Večer pak ze svých podzemních skrýší vylézá jezevec samotář.“
I nežádoucí tvory v lesním společenství připomněl: „Drsné klima nedovolí škůdcům z říše hmyzu rozmnožiti se v míře lesům nebezpečné. V dutinách starých stromů nalézá datel, odvěký nepřítel kůrovců, svůj příbytek.“
Jihlavský novinář a zastupitel Bohumír Bradáč roku 1931 připomněl, že z pozoruhodností lesů sluší se zmínit o místě Bukovno s rozhlednou Šacberk, kde se v zimě lesy doslova hemží lyžaři. Také poukázal na krásy Heulosu, kde pod hradbami města po obou stranách údolí Malé Jihlávky krásný, třicetihektarový park utkví v paměti každému návštěvníkovi.
Připomeňme, že dnes o lesy pečuje od roku 1995 Správa městských lesů Jihlava, hospodařící na výměře 3 716 hektarů. Stará se také o městskou zeleň, 40 hektarů lesoparku a o dva hřbitovy.
Sobota, 27. září 2025, 16:05
Správě městských lesů Jihlava (SML) patří bezmála 3800 hektarů lesa. Lesníci po nedávné kůrovcové kalamitě, která lesy Vysočiny postihla mezi lety 2017 až 2022, se aktuálně zabývají hlavně sázením a výchovnými zásahy v mladých porostech, které...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
