DRBNA HISTORIČKA: Honvéd srazil bruslařku v klobouku a vojáci běželi pro šavle

Pořádný mráz a na kost zamrzlý rybník s prohánějícími se bruslaři, to byl před půlstoletím běžný obrázek lednové zimy na Jihlavsku. A což teprve před sto a více lety, kdy leden býval podle zápisů ve farní kronice u sv. Jakuba ještě mrazivější!

Málokdo z dnešních Jihlavanů ví, že v místech, kde dnes najdeme východní partie obchodního centra City Park, se před sto třiceti lety proháněly na zamrzlém rybníku dámy na bruslích v dlouhých sukních a kloboucích. Aby byl dobový obrázek barvitější, s dámami na ledu bruslili v nejrůznějších barevných uniformách a čepicích vojáci rakousko-uherské armády.

Seznamovací tanečky na ledě 

Bruslení, tehdy veliká novinka a atraktivní záležitost zcela nevídaná, probíhalo pár kroků od centra Jihlavy. Stačilo seběhnout od kostela sv. Jakuba z kopečka do míst, kde dnes najdeme východní křídlo nákupního centra. Tam už se na ledě odehrávaly seznamovací tanečky a milostné románky. Vyparáděné bruslařky z bohatších rodin přitahovaly muže v uniformách jako magnety. Dámy si mohly vybírat, neboť tehdy v posádkovém městě žily stovky vojáků a přicházeli stále noví. Pro mladou dámu z dobré rodiny byla nejlepší vizitka, vybrala-li si pohledného a příjemného důstojníka s vyšší hodností.

Na ledě Koňského rybníka se také splétaly osudy a odehrávaly různé příběhy. Například v lednu 1890 kolem svátku sv. Šebestiána právě na Koňském rybníku jeden z vojáků uherské zeměbrany nebo též magyar király honvéd srazil nechtěně na ledě pohlednou snoubenku jihlavského důstojníka císařské a královské armády. A bylo zle. Snoubenka plakala, slovo dalo slovo, přišly urážky, facky a rány pěstí.

Zimní radovánky na zamrzlém Koňském rybníku za Rakousko – Uherska. Altán v pozadí je skromný předchůdce pozdějšího honosného pavilonu. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek 

Do pranice přispěchali na pomoc kamarádi. Vojáci měli povinnost nosit při sobě stále osobní zbraň. Aby na ledě nepadali přes svoje šavle, odkládali je na břehu rybníka s tím, že ustanovili stráž k hlídání. Pranice údajně nabývala na síle a někteří vojáci běželi pro zbraně, ale mráz naštěstí brzy ochladil horké hlavy maďarských honvédů. Dlouho se po městě povídalo, že vojenský lékař měl plné ruce práce. Bitka na ledu vzbudila zájem veřejnosti o to víc, že z Prahy docházely stále nové informace o novince.

Bruslení získalo před rokem 1900 u veřejnosti takovou oblibu, že města stavěla u rybníků bruslařské pavilony se šatnami, občerstvením a různými službami pro milovníky zimní atrakce.

Bruslařský pavilon s místem pro orchestr 

Také Jihlava nechala na Koňském rybníku zřídit podle plánu z roku 1890 bruslařský pavilon, který sloužil do roku 1928. Archeologický výzkum potvrdil, že součástí bruslařského zázemí byly šatny, toalety, kuchyně, pokladna a dokonce malý společenský sál s místem pro orchestr.

„Moderní bruslení do Čech přivezl americký tanečník Jackson Haines v roce 1871. V Praze předváděl na ledové ploše strhující obraty, oblouky a skoky a diváci z toho byli u vytržení. Okamžitě následoval veliký zájem o novinku,“ uvedl svého času jihlavský historik Karel Křesadlo s tím, že v roce 1889 v Praze vznikl proslulý Bruslařský závodní klub.

První zmínku o Koňském rybníku najdeme na plánu města z roku 1647. V létě sloužil lidem ke koupání a sedláci v něm plavili koně, odtud název. Po roce 1950 jej město nechalo zavézt zeminou a o dvacet let později na tom místě vyrostlo dopravní hřiště.