Pionýry z Jihlavska zase jedou do světa. Cílem je vyfotit se před Koloseem, říkají mladí dobrodruzi

Čtyři mladíci z Jihlavska dojeli na pionýrech až k chorvatskému moři. Motorky vydržely, pauzy jsme dělali po 30 kilometrech, říkají

Středa, 24. července 2024, 20:36Společnost

Na pionýru k Jadranu? Mnohým to znělo jako bláznivý nápad, čtveřice mladíků z Jihlavska ho však úspěšně realizovala. Pět dní po pátečním startu z Masarykova náměstí už v zadarském přístavu zavlála česká vlajka.

Zatímco loni vyrazili k dalmatskému pobřeží ve čtyřech, tentokrát z nejrůznějších důvodů vyrážejí jen dva třiadvacetiletí bratranci. Cesta je tentokrát o více než tisíc kilometrů delší a tudíž i časově náročnější. „Přesto na tuto letošní cestu nahlížíme s větším klidem, přece jenom máme již nějaké zkušenosti z minulé cesty, a už víme s čím případně počítat,“ říká Michal Bauer z Hybrálce.

To, že si kluci evropskou cestu na legendárních československých motocyklech v nějaké obměně zopakují, bylo víceméně automatické. „Ano, minulá cesta se nám moc líbila a proto jsme tak nějak předpokládali a snažili se domluvit další dobrodružství,“ potvrzuje Vojtěch Bauer s tím, plánování letošní trasy probíhalo zhruba od února. Původně zamýšlená Francie padla kvůli přísným emisním omezením, italská alternativa v podobě Sicílie by byla zase příliš časově náročná. A tak padla volba na Věčné město.

Po cestě zápis ke studiu

Trasa je v tuto chvíli daná orientačně. Prvním nutným checkpointem jsou České Budějovice, kde se Michal musí zapsat k vysokoškolskému studiu, poté budou akční mladíci směřovat k německému jezeru Chiemsee a přes Rakousko do k proslulému Lago di Garda. Přes italské vnitrozemí do přístavního Livorna a pak do vytouženého Říma. Tam má být pro polenské motocyklisty hlavním lákadlem legendární Koloseum. V Římě a jeho okolí plánují Michal s Vojtou strávit asi tři dny.

Zajímavá pak bude i cesta zpět. „Chceme se podívat do San Marina a kolem Benátek a přes Rakousko směrem na Slovensko, kde chceme navštívit našeho kamaráda, se kterým jsme se seznámili při minule cestě, když nás nechal přespat u něj na zahradě,“ plánuje Michal Bauer. „Co se týče nějakých dalších speciálních míst, které chceme vidět, tak to ukáže až cesta samotná,“ doplňuje.

Nocování nadivoko, kemp jednou za několik dní 

Jak už to u podobných cest bývá, i samotná cesta je už cílem. „Těšíme se i na cestu samotnou a jsme zvědaví, jaké zážitky si odvezeme. Největší obavy máme z počasí,“ říká Vojta. Ten se svým bratrancem plánuje přespávat ve svých hamakách, v případě nepříznivého počasí s sebou kluci vezou i stan. Jednou za tři, čtyři dny vyhledají i kemp, aby se umyli, vyprali oblečení a dobili powerbanky. „Co se týče stravování, tak si budeme převážně vařit sami. Maximálně pak v Římě si dojdeme na nějakou tu večeři a oběd jako odměnu,“ přemýšlí nahlas Michal.

Aby pěkných pár desítek let staré stroje nápor cesty vydržely, neujedou na nich kluci víc než 200 až 250 kilometrů za den, loni dělali pauzy po každých 30 kilometrech. „Z hlediska případných technických poruch si myslím, že jsme dobře vybaveni a že nás až na nějaké extrémní závady víceméně nemůže nic zaskočit,“ uzavírá Michal Bauer příjemné povídání.

Michal a Vojtěch Bauerovi svoji cestu na jih odstartovali v úterý 15. července v 9 hodin od dolní kašny Masarykova náměstí.