Sokolské organizace na Vysočině postrádají aktivní třicátníky a čtyřicátníky. Přes polovinu jejich členů tvoří děti a mládež. Dvě župy, které v kraji působí, mají dohromady asi 10 tisíc členů. Silnější je župa plukovníka Švece sídlící v Jihlavě. Má 45 jednot a v nich asi 7000 členů. Havlíčkobrodská župa Havlíčkova velikostně doplatila na nové krajské uspořádání republiky. Má ale špičkové sportovce, i když jí chybí podpora jakou má hokej nebo fotbal, řekli zástupci sokolských organizací.
Nyní má župa Havlíčkova 26 jednot, krátce po svém založení před 132 lety jich bylo 66 a sídlo měla v Čáslavi ve Středočeském kraji. S asi 3000 členů je přibližně na třetině někdejšího počtu. „V posledních letech se zvýšil zájem z řad dětí,“ řekla starostka župy Alena Smejkalová. Přičítá to finanční podpoře z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy i relativně malým nákladům, které pro rodiny sportování v sokole představuje. „Všichni naši trenéři pracují jako dobrovolníci zdarma,“ zdůraznila Smejkalová.
Podle Radka Stejskala, který je starostou župy plukovníka Švece, mají některé jednoty přes 70 procent mládeže. Nejstarší generace vymírá a mezi lidmi narozenými na přelomu 80. a 90. let není o sokol velký zájem, řekl.
Členské příspěvky dětských i dospělých členů, které jsou 200 respektive 500 korun ročně, podle Smejkalové sotva stačí na běžný provoz. Na velké investice do nemovitostí podle ní organizace nemá. Sokol je znevýhodněný, protože fotbalové nebo hokejové kluby mají často k dispozici městská zařízení, do kterých samosprávy nebo stát investují, řekla Smejkalová.
Přitom i sokolské organizace mají úspěšné sportovce. Zatímco jihlavská organizace zaštiťuje především všestrannostní oddíly, pod havlíčkobrodskou župu patří úspěšní házenkáři z Nového Veselí na Žďársku a šermíři z Bystřice nad Pernštejnem. „Sokol Nové Veselí je trvale na špičkových místech jak domácích, tak mezinárodních soutěží, totéž platí i pro oddíl šermu,“ řekla Smejkalová.
Sokol podle ní často nemá jinou možnost než sportovní areály prodávat. Župa Havlíčkova musela v minulosti prodat sokolovnu v Havlíčkově Borové, letos v Rožné na Žďársku. „Na město jsme taky převedli sokolovnu v Bystřici nad Pernštejnem,“ řekla Smejkalová. Z plánu na rozsáhlou rekonstrukci ale sešlo. Podle starosty Bystřice nad Pernštejnem Karla Pačisky byly důvodem zejména vysoké náklady, které studie odhadla na 60 milionů korun. Otázkou je i její využití, město má dost jiných objektů pro sport i kulturu, řekl starosta.
Také Župa plukovníka Švece některé sokolovny prodala. Utržené peníze tvoří fond, ze kterého si mohou jednoty bezúročně půjčovat na opravy. Nedávno opravené jsou podle Stejskala sokolovny ve Velkém Meziříčí na Žďársku nebo v Lukách nad Jihlavou na Jihlavsku.
Další fond je určený na spolufinancování získaných dotací. „Prodávat majetek je nevyhnutelné. Je to jako v obchodu, kdo je slabý, zkrachuje,“ řekl Stejskal. Snaží se ale majetek prodávat přednostně obcím.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
