Zubaře na pojišťovnu má přes 84 procent lidí, desetina si péči platí. Vysočina jich má přes tři stovky

Nedostatek zubních lékařů je podle něj hlavně téma vyvolávané regionálními politiky, kteří s ním vyhrávají volby. „Žádní zubaři nechybí, máme jeden z největších počtů na obyvatele v Evropě," řekl Roman Šmucler. Zubních lékařů je podle něj 6800 a zhruba 1000 nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Průměrně připadá na každého pacienta 1,3 návštěvy zubního lékaře za rok. „Já myslím, že jednou ročně třeba pacienti dojedou do okresního města, protože většinou tam bývají jednou týdně na nákupu nebo tam pracují," dodal. Nejméně pacientů připadá podle komory na jednoho lékaře v Praze, kde jich je 750. Nejvíc pak ve Středočeském kraji (2191), kde ale část využívá právě pražské zubaře, Karlovarském (1845) a Ústeckém kraji (1780).

Z dat zdravotních pojišťoven vyplývá, že jsou oblasti, kde lékaři skutečně chybí. Podle dat VZP z loňského července prezentovaných ČSK jde například o celou oblast mezi Děčínem a Frýdlantem nebo téměř celý Moravskoslezský kraj kromě okolí Opavy. Problémy jsou ale podle pojišťovny také ve vnitrozemí na hranicích krajů, například na Kutnohorsku a Chrudimsku, v okolí Svitav a Moravské Třebové, kolem Loun a Rakovníka nebo od Dobříše přes Tábor po Soběslav.

Podle Šmuclera by se v tom více měly angažovat kraje, které mají na případné finanční stimulace peníze. Kromě krajských nemocnic by podle něj měly podporovat i místní ordinace.

Více peněz na stomatologii 

Řešením je podle Šmuclera přidat na stomatologii peníze a dovolit lidem si doplatit na lepší péči, kterou si dnes platí celou. Dříve podle něj měl obor osm procent peněz z veřejného zdravotního pojištění, v současné době je to polovina. „V ČR se ze zdravotního pojištění platí zcela to, co nikdo nechce, a za všechno ostatní si lidé platí," řekl Šmucler. Hrazené pojišťovnami jsou tak podle něj třeba amalgámové plomby, které pacienti nechtějí a mladí lékaři často ani neumí udělat.

Český systém podle něj vychází z rakouského modelu, který ale umožňuje pacientům, aby si platili rozdíl mezi hrazenou a jimi požadovanou péčí. Přesto jsou ale podle Šmuclera přímé platby Čechů za zubní péči jedny z nejnižších v Evropě, asi 80 dolarů, tedy zhruba 1770 korun, ročně. Řešením ale podle něj není ani úplné zrušení plateb péče z pojištění, přestože ve Švýcarsku vedlo ke zlepšení péče o zuby. Naopak v Řecku vedlo k zanedbávání péče a lidé si často nechali raději zuby vytrhat.

Celosvětově se podle něj stomatologie stává péčí hlavně o chudší lidi. „Šedesát procent kazů má 20 procent populace, která má méně než jedno procento peněz," uvedl. Pokud se ale lidé starají o své zuby, žijí průměrně až o dva roky déle.

V evropském srovnání dávají země na zubní péči asi 5,1 procenta z peněz na zdravotnictví. Náklady z veřejných zdrojů tvoří v průměru 31 procent, 59 procent jsou přímé platby pacientů.

Stav zubařů na Vysočině 

V Kraji Vysočina aktuálně podle údajů z ročenky České stomatologické komory ordinuje 308 zubních lékařů, na jednoho zubaře pak připadá 1652 pacientů. Nejvíce zubařů je v Praze - 1780 (750 pacientů na jednoho lékaře), naopak nejméně jich má ordinaci v Karlovarském kraji - 159 (1845 na jednoho zubaře).