Vysočina ztratila za tři letošní čtvrtletí 701 lidí. Svateb bylo 1945, 636 párů se do konce září rozvedlo

Od letošního ledna do konce září zemřelo 4717 obyvatel Vysočiny, počet narozených děti byl ve stejné době nižší o 459. Na Vysočině v této době zemřelo o 16 procent víc lidí než v loňském prvním roce s epidemií, kdy statistici zaznamenali za první tři čtvrtletí 4056 úmrtí. Před epidemií v roce 2019 zemřelo na Vysočině za prvních devět měsíců 4208 lidí.

Pokles počtu obyvatel zaznamenal Kraj Vysočina už vloni, po předchozím dvouletém růstu, i to způsobil především vyšší počet zemřelých. Za celý uplynulý rok zemřelo na Vysočině 6450 lidí, o 814 víc než v roce 2019. Úmrtnost stoupla hlavně ve druhém loňském pololetí.

Z pěti okresů Vysočiny si letos polepšilo jen Pelhřimovsko, a to díky stěhování. Od ledna do konce září tam přibylo 120 lidí. Nejvíc tratilo Třebíčsko, které přišlo o 364 trvale žijících lidí, následovalo Havlíčkobrodsko, kde počet obyvatel klesl o 210. Na Jihlavsku ubylo 163 obyvatel.

Kolik bylo svateb a rozvodů? 

Víc narozených dětí než zemřelých mělo letos do konce září jen Žďársko. Na svět tam přišlo 1046 dětí, nejvíc v kraji. Zemřelých bylo v tomto okrese 1037. Kvůli stěhování ale počet obyvatel Žďárska celkově klesl o 84.

Svateb se na Vysočině v tomto roce od ledna do konce září konalo 1945, o 112 víc než ve stejné době vloni. Mimo manželství se podle statistiků letos narodilo skoro 46 procent z 4258 dětí v kraji. V roce 2019, kdy ještě společenské akce neomezovala protiepidemická opatření, vstoupilo během prvních devíti měsíců do manželství 2370 párů.

Rozvodů bylo letos do konce září na Vysočině 636, loni ve stejné době 671 a v roce 2019 do září skončilo rozvodem 765 manželství.

V Česku za první tři čtvrtletí letošního roku zemřelo 102 932 lidí, meziročně o pětinu více. Počet obyvatel země se i proto snížil na 10,68 milionu. Na začátku roku měla ČR přes 10,7 milionu obyvatel. Na pokles měla vliv také migrace, více lidí se z Česka vystěhovalo.