V Kraji Vysočina je 612 veřejných knihoven, jejich počet se v posledních letech prakticky nemění. Podobně stagnuje i počet návštěvníků, ročně jich přijde přes dva miliony. Mohou vybírat téměř ze tří milionů knih, ale mají k dispozici také hudebniny, zvukové knihy, audiovizuální nosiče nebo elektronické dokumenty. Téměř ve všech knihovnách je veřejně přístupný internet, zájem o něj však v poslední době klesá. ČTK to řekla ředitelka krajské knihovny v Havlíčkově Brodě Jitka Hladíková.
Vedle sítě veřejných knihoven jsou v Kraji Vysočina i základní knihovny se specializovaným fondem. „Jsou to knihovny muzejní, galerijní, lékařské nebo školní,“ uvedla Hladíková. Ministerstvo kultury podle ní eviduje na Vysočině 34 těchto odborných knihoven.
Počet knihoven se mění jen minimálně. Loni zůstala síť veřejných knihoven v kraji v porovnání s rokem 2014 beze změny. V roce 2014 byla zrušena jedna neprofesionální pobočka, naopak dvě dlouhodobě stagnující knihovny obnovily svoji činnost. V roce 2013 vznikla nově jedna malá knihovna. Internet je dostupný téměř ve všech veřejných knihovnách. Podle Hladíkové však v poslední době zájem o počítače s přístupem na internet v knihovnách klesá. „Čtenáři se v knihovnách připojují prostřednictvím sítě wi-fi,“ uvedla Hladíková.
Vedle svých klasických funkcí knihovny organizují například odborné přednášky, kurzy počítačové gramotnosti či tréninky paměti. Pořádají se v nich výtvarné dílny, autorská čtení nebo koncerty. „Knihovny se mění v komunitní centra obcí, do kterých lidé přicházejí nejen za vzděláním a kulturou, ale jsou místem setkávání,“ doplnila Hladíková.
Přes výrazně venkovský charakter Vysočiny, která má přes 700 obcí, nejsou v kraji v provozu takzvané bibliobusy. Vysočina má podle Hladíkové jednu z nejhustších sítí knihoven. Bibliobus by proto mohl najít uplatnění pouze v případě masivnějšího rušení knihoven v malých obcích.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
