Na Vysočině se každý rok vyloví zhruba 2000 tun ryb. Největší zastoupení má kapr
Každoročně se ze zhruba 4 000 hektarů produkčních rybníků v Kraji Vysočina vyloví téměř 2 000 tun ryb. Celková produkce ryb v České republice dosahuje asi 21 000 tun ryb, náš kraj se tak na tomto čísle podílí z jedné desetiny. Množství ryb vylovených z našich rybníků a chovných zařízení se za posledních sto let několikanásobně zvýšilo. Zatímco začátkem 20. století to bylo 2 600 tun, v padesátých letech pak asi 5 000 tun ryb, v osmdesátých a devadesátých letech se produkce zvýšila až na současnou hodnotu.
Na Vysočině, stejně jako v celé České republice, má ve výlovu sladkovodních ryb jednoznačně nejvyšší zastoupení kapr. Představuje až 90 % všech vyprodukovaných ryb. I když kapr není původně českou rybou a začal se v našich zemích chovat v 11. až 12. století, o čtyři století později se dostal téměř na každý jídelní stůl tehdejších strávníků. Rozšíření jeho chovu bylo způsobeno zejména jeho dobrou životností a relativně rychlým růstem a v neposlední řadě i striktními postními pravidly, kdy ryba byla jedinou možnou náhradou masa teplokrevných živočichů. Tento stav způsobil budování prvních rybníků a vznik nového hospodářského odvětví v našich zemích – rybníkářství. Jen v Kraji Vysočina je rybníků a ostatních vodních nádrží téměř 9 000. Největším rybníkem je Velké Dářko s rozlohou 206 hektarů.
Spotřeba kapra je kilogram na osobu za rok
Přestože je kapr naší tradiční rybou a stále si většina z nás nedovede štědrovečerní večeři představit bez kapra s bramborovým salátem, jeho spotřeba s ostatními sladkovodními rybami dosahuje v naší republice něco málo přes jeden kilogram na osobu za rok. Jeho maso přitom obsahuje velmi nízký obsah tuku, který je zdrojem zdravých mastných kyselin omega-3, jež chrání organismus před vznikem srdečních a cévních onemocnění, je dobře stravitelné, má vysoký obsah bílkovin, dostatek vitamínů B6, B12, A a D a minerálních látek.
Kromě ryb z produkčních rybníků pochází nezanedbatelné množství ryb z rybářských revírů a ulovených sportovními rybáři. Například z revírů Moravského rybářského svazu v Kraji Vysočina, který hospodaří zejména na území okresů Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v loňském roce rybáři ulovili 64 tisíc kusů kapra o celkové váze téměř 180 tun. Dále si od vody odnesli 16 500 cejnů, 13 tisíc pstruhů duhových, 2 600 pstruhů obecných, 3 500 štik, ale také například 600 úhořů a 250 sumců. Celková hmotnost na udici ulovených ryb v revírech tohoto rybářského svazu dosahuje 220 tun za rok.
Jihlava je největším rybářským revírem
Na Vysočině se nachází více než 160 rybářských revírů. Asi jedna třetina z nich je pstruhových, ostatní revíry jsou mimopstruhové. Celková výměra revírů v Kraji Vysočina dosahuje více než 2 tisíce hektarů. Největším rybářským revírem v kraji je Jihlava 7–8 s téměř 400 hektary, který tvoří vodní nádrž Dalešice. V rozloze následuje revír Jihlava 6 s 90 hektary tvořený vodní nádrží Mohelno a revír Trnava s 83 hektary, jehož součástí je vodní nádrž Trnávka. Naprostá většina rybářských revírů v našem kraji však svojí rozlohou nedosahuje ani 20 hektarů.
„Hospodaření na rybnících je významnou specifickou formou akvakultury a základem českého produkčního rybářství. Mimo produkci ryb však rybníkářství sehrává i celospolečenskou roli – vodohospodářskou, krajinotvornou, kulturní a rovněž protipovodňovou. Rybníkářství patří k národní tradici a jedná se o historický odkaz zanechaný našimi předky,“ uvádí krajský radní Martin Hyský, do jehož gesce spadá lesní a vodní hospodářství, zemědělství a životní prostředí.
