So 22. 8. 2026Bohuslav
Z kraje

LYŽOVÁNÍ NA VYSOČINĚ: Víkendovou návštěvnost sjezdovek poznamenaly přeháňky

ČTK1 minuta čtení20. 1. 2020, 14:24
Ilustrační foto
Ilustrační foto · Foto: pixabay.com

Víkendovou návštěvnost lyžařských sjezdovek na Vysočině poznamenalo počasí s dešťovými a sněhovými přeháňkami. Na některých svazích bylo i tak několik stovek lyžařů, podle webkamer se lyžovalo bez větších front u vleků a lanovek. V okolí Nového Města na Moravě napadlo okolo šesti centimetrů přírodního sněhu. Krajina je tam dnes bílá, ale na úpravu stop pro běžkaře to zatím nestačí.

„Je to taková dekorace," řekl ke sněhové pokrývce Karel Klapač, správce novoměstské sjezdovky Harusův kopec. Počty lyžařů podle něj byly koncem týdne o něco nižší kvůli závodům Světového poháru v běžeckém lyžování, které hostila sousední Vysočina Arena. „Lidé měli obavy, jestli bude možnost parkování, ale bylo to absolutně bez problému, zaparkovali," uvedl.

Na sjezdovce Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí bylo méně lyžařů v sobotu. „Sobota byla vlažná, měli jsme normální neděli," řekl Jiří Pálka z tamního lyžařského klubu. Na kopci je otevřená také rozhledna, zájem o ni rovněž závisí na počasí. Během mlhavé neděle s nízkou viditelností na ni vystoupalo jen pár lidí. „Minulou neděli jich tam bylo asi 200, protože svítilo sluníčko," uvedl Pálka.

Ve skiareálu u pilské nádrže ve Žďáru nad Sázavou mohou využít čerstvou sněhovou nadílku zatím jen skalní běžkaři na starých lyžích. „Na jakoukoli větší úpravu je sněhu stále málo," informovala městská organizace Sportis, která zajišťuje úpravu běžkařských tratí v tomto regionu.

Sjezdovek je na Vysočině podle údajů provozovatelů otevřeno kolem deseti, na některých je i přes půl metru technického sněhu.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Archivní foto.Společnost

KOMENTÁŘ: 21. srpen 1968: Den, kdy se všechno po... kazilo

Srpen 1968 je jednou z nejhorších událostí našich dějin. Invaze sovětského svazu (říkejme ji třeba návštěva spřátelených vojsk) de facto znamenala anexi československého území, která utnula snahu o demokratizaci společnosti a liberalizaci ekonomiky a vytvořila hned tři ztracené generace, jejichž osud byl utopen v kombinaci útlaku a politických represí, udavačství, strachu, lhostejnosti a naprosto neefektivního centrálního plánování. Nabytá svoboda v roce 1989 pro tyto lidi paradoxně znamenala další životní zápletku.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněSpolečnost

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook