Na Jihlavsku vznikl po kůrovcové kalamitě první školní les. Mohly by přibýt další
Ekocentrum Chaloupky z Kněžic na Jihlavsku chce podpořit zakládání školních lesů. Slibuje si od toho nejen zmírnění následků kůrovcové kalamity, ale také lepší vztah dětí k přírodě. Zároveň školní lesy budou dobrou pomůckou pro výuku nejen přírodovědných předmětů. První školní les vznikl u Nové Brtnice ve spolupráci s jihlavským gymnáziem. Pozemek o velikosti 4000 čtverečních metrů daroval soukromý vlastník lesa, řekl programový ředitel Chaloupek Martin Kříž.
„Osázená je asi pětina pozemku, čekáme na dotěžení zbytku porostu," řekl Martin Kříž. Třebíčsko a Jihlavsko má podle něho výjimku, podle které musí být holiny osázené do pěti místo původních dvou let. „Obávám se ale, že výjimky se budou rozšiřovat, protože nejsou sazenice a stihnout to zalesnit nebude možné," dodal Kříž. Dřeva poškozeného hmyzem se loni podle statistiků na Vysočině vytěžilo přes 2,6 milionu metrů krychlových. Letos se podle krajského úřadu na Vysočině vytěžily čtyři miliony metrů krychlových kůrovcového dřeva.
Podle Kříže půjde v případě školních lesů hlavně o výuku dětí, o vytvoření jejich vazby s přírodou i zmírnění jejich obav o budoucnost lesů. „Děti jsou z toho smutné, neví, co se bude dít, lesy za jejich domy mizí. Když budou moct pomoc, dosazovat, vidět, jak to roste, čemu se daří, budou do problému ponořené. A když můžu něčemu pomoci, už mám menší strach z toho, že to špatně dopadne," myslí si ředitel Chaloupek.
Děti nemohou být levnou pracovní sílou
Chaloupky připravují metodiku, podle které by mohly školy s lesem pracovat. Vyučovat v něm lze nejen přírodní vědy, ale i matematiku. Chtějí také poskytnout školám materiální pomoc včetně potřebného nářadí pro drobnou lesní práci. Zájemci se budou moci více o projektu dozvědět na konferenci Vykev, která se bude konat 7. listopadu v Jihlavě.
Podle učitele a starosty obce Jakubov na Třebíčsku Miroslava Kabelky vlastní obec deset hektarů lesa, které jsou zničené suchem a kůrovcem. Do jejich obnovy se zapojila i místní základní škola, která je pětitřídní. Děti na školní zahradě pěstují semenáčky dubů, které obec při obnově lesa použije. Nápad Chaloupek je podle něho vhodnější pro vyšší stupně základní školy nebo pro školy střední. Ocenil, že bude součástí projektu metodika výuky v lese. „Není možné, aby byly děti jen levnou pracovní silou, jak se za dob socialismu chodil sbírat kámen nebo brambory, muselo by to být spojené s výukou, to by bylo oboustranně prospěšné," vyjádřil svůj názor Miroslav Kabelka.
