Škola v Jihlavě, kde řešili šikanu, se zapojila do speciálního programu. V budově jsou navíc schránky důvěry

Tam mohou děti vhazovat případná upozornění na to, že je někomu ubližováno. Kromě toho škola jmenovala koordinátory a žáci jsou přesně instruováni, kdy a komu lze nahlásit nevhodné chování. 

Před zavedením finského programu KiVa vyplňovali žáci dotazníky, které se týkaly jejich zkušeností s šikanou. „Vysvětlili jsme jim, jak šikanu rozpoznat od ‚škádlení‘. Závěry jsme pak porovnali se školami v ČR, které jsou do programu KiVa také zapojeny. Z výsledků vyplynulo, že na naší škole je menší výskyt, co se týče počtu dětí, které se se šikanou setkaly i těch, kteří nevhodné chování sami iniciují, oproti průměru ostatních českých škol,“ uvedla ředitelka ZŠ T. G. Masaryka Andrea Frolíková.

Dalším krokem v boji proti šikaně bylo zakoupení roční licence na Sociomapping. Jak vysvětluje Frolíková, jde o jedinečnou metodu pro práci s třídním kolektivem, která pomáhá k ilustraci a jasné vizualizaci vztahů žáků. 

„Výstupem tohoto mapování bude identifikace izolovaných žáků, jejich integrace, změna struktury třídního kolektivu, identifikace problémů ve třídě a podobně," doplňuje k mapování Lucie Maxová z jihlavského oddělení vnějších vztahů. 

Tuto metodu plánuje škola využít během měsíce listopadu a znovu ji zopakovat ve druhé polovině 2. pololetí. „Téma šikany bereme velmi vážně a situaci na základní škole T. G. Masaryka sledujeme a průběžně ji vyhodnocujeme. Jsem rád, že je škola aktivní a zapojila se do programu KiVa, který pracuje s žáky, rodiči i pedagogy. Věřím, že to paní ředitelka vzala za správný konec,“ uvedl náměstek primátora pro oblast školství Richard Šedivý.

Projekt KiVa během uplynulých dní otestovala třeba třída 3. A. „V první lekci jsme si hezky popovídali, navzájem se lépe poznávali a také zahráli hru," napsala na webu školy třídní učitelka Dagmar Štěpánková.