Hospodářská zvířata, zemědělská technika, regionální dobroty. To vše je dnes až do šesté odpolední k vidění a ochutnání v Jihlavě na Masarykově náměstí v rámci již tradičních dožínek. Akci doprovází, jako každý rok, Den evropského dědictví. Zájemci tak mohou bez vstupného navštívit jihlavské památky a také místa, která nejsou běžně dostupná.

Stále častěji se na silnicích Vysočiny stávají dopravní nehody, které souvisí s obilím rozsypaným na cestách. Na vině jsou řidiči traktorů a nákladní aut, kteří špatně zajišťují svůj náklad.

Velké zemědělské podniky na Vysočině kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky podle svých možností omezují pohyb lidí a vozidel na farmách se skotem a jinými hospodářskými zvířaty. Někteří chovatelé uvedli, že už dělají dezinfekci i pomocí pochozích rohoží s dezinfekčním prostředkem.

Na Vysočině sklidili zemědělci do začátku tohoto týdne obiloviny ze 70 procent polí. Řepky měli venku poslední 4,2 procenta, všechna už je sklizená na Havlíčkobrodsku a Třebíčsku. V těchto dvou okresech postupují kombajny nejrychleji v kraji i na obilných polích. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zemědělství a jihlavské agrární komory. V republikovém porovnání je na Vysočině mírně nižší výnos obilovin, ale lepší úroda řepky.

Čeští vědci hledají cestu, jak by zemědělci mohli ukládat do půdy výrazně více uhlíku než nyní. Výzkumy ukázaly, že při rozkladu organických zbytků se neobohacuje uhlíkem tak, jak si zemědělci dlouhodobě mysleli. „Vědci zároveň předpokládají, že by zemědělci mohli na ukládání uhlíku vydělávat, protože Evropská unie se chystá vyplácet peníze těm, kteří se budou podílet na snižování uhlíkové stopy," informoval bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslav Trnka.

V novinách najdete titulky o protestech zemědělců. Ale když se podíváte na jejich organizátory, zjistíte, že se při nich za ruce drží agrobaron, rudý nok a dezinformátor – a všichni tři volají po konci vlády. Zemědělci na traktorech jsou pro ně jen užiteční idioti.

Slova o tom, že čeští zemědělci lidem zdražují potraviny, razantně odmítá prezident Agrární komory Jan Doležal. V dalším díle seriálu Bez servítků reaguje na výroky prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. „Do cen se promítají ceny zemědělských prvovýrobců, náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců,“ říká.

Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v obchodech. Kdo na aktuální situaci vydělává nejvíce a jak měla vláda mírnit dopady narůstajících cen? Nejen o tom se rozpovídal bývalý náměstek ministra financí v dalším díle seriálu Bez servítků.

Je to jen pár dnů, kdy mohou čeští zemědělci díky výjimce ve velké míře otravovat přírodu a všechna v ní žijící zvířata. První krok k tomu udělal v polovině února státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který povolil až do letošního 21. června používat zvýšené dávky brutálních jedů – konkrétně Stutox II a Ratron GW ve volné přírodě. Argumentoval přitom údajnou přemnožeností hrabošů a hrozícími škodami. Zemědělci tak dostali volnou ruku k tomu, aby mohli po čtyři měsíce trávit českou přírodu.

Také v tomto roce se ochránci přírody z České společnosti ornitologické a Záchranné stanice Pavlov chystají na Vysočině pomoci čejkám chocholatým, které ohrožují hlavně jarní práce zemědělců.