Asi každému je jasné, že pro účinný boj s koronavirovým onemocněním zdaleka nestačí jen dobře promyšlená protiepidemická opatření. Neméně důležitá je dobrá informovanost veřejnosti a s tím spojená důvěra v opatření podniknutá v boji s nemocí. Při tom platí, že jak opatření, tak i dobře informovaná veřejnost, jsou především zodpovědností vlády. Jedná se z velké části o dvě spojené nádoby. Jakmile aspoň jedno z toho selže, je zaděláno na pořádný problém.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) neočekává otevření obchodů před velikonočními svátky, tedy prvním dubnovým víkendem. Vláda nechce vyvolávat nefér očekávání, řekl dnes v televizi Prima k harmonogramu rozvolňování opatření proti šíření epidemie koronaviru. Už dříve ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že po třech týdnech striktních opatření po 1. březnu bude možné uvažovat jen o uvolnění osobního pohybu, například pro sport mimo katastr obcí.

V neděli uplyne přesně rok od momentu, kdy vláda nařídila první uzavření restaurací a většiny obchodů kvůli rychlému šíření onemocnění covid-19. Pojďme si shrnout v několika odstavcích uplynulých 365 dní, kdy dostala česká ekonomika tvrdý zásah.

Prezident Miloš Zeman bude chtít po premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby z funkce odvolal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a ředitelku Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou. Řekl to v rozhovoru serveru Parlamentní listy. Vadí mu jejich postoj k ruské vakcíně Sputnik. Jejím odmítáním podle něj nesou odpovědnost za úmrtí lidí v Česku na covid-19. Zeman chce, aby ve funkci skončil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Lidé pracující ve zdravotnických profesích jsou pro společnost naprosto nepostradatelní a povolání zdravotníků se vždy těšilo mezi lidmi velké úctě. Nikoho proto asi nepřekvapí, že lékaři a zdravotní sestry se pravidelně umísťují na předních místech mezi profesemi vnímanými veřejností jako prestižní. Není pochyb o tom, že zvláště za současných okolností to platí dvojnásob. Právě oni jsou v první linii v boji proti šíření pandemie covid-19.

Ministerstvo zdravotnictví odmítlo nákup milionu vakcín proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca, které Česku nabídly Spojené arabské emiráty. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) to řekl serveru Respekt.cz. Podle webu může být důvodem chybějící evropské povolení pro vakcíny vyrobené v Indii.

Ano, kvůli situaci s covidem trávím poslední období v Bruselu. I proto tento text bude úplně jiný. Nebude o invektivech a kritice, ale bude o srovnání. O srovnání dvou zemí, které mají téměř stejný počet obyvatel. Jsou členy Evropské unie a také jsou si v mnoha věcech úplně jiné. Belgie a Česko. Česko je rozlohou téměř třikrát větší než Belgie. Na druhou stranu třeba vliv Česka v EU je výrazně menší. V covidové statistice jsou na tom obě země podobně. V Česku zemřelo ke včerejšku na tuto nemoc 20 339 a v Belgii to bylo 22 077 osob.

Finanční správa dnes odpoledne začne přijímat žádosti o nový příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 1000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem. Příspěvek byl zvýšen z 500 korun novým zákonem, který v pátek vyšel ve Sbírce zákonů. Pracovníkům na dohodu zůstává příspěvek 500 korun denně.

Nařízení vlády, které se týká omezení volného pohybu osob a platí od 1. března, zkomplikovalo běžný život řadě lidí. Třeba i obyvatelům obce Věžnice na Havlíčkobrodsku, kteří často cestují do Polné, jež je od nich vzdálená pět kilometrů.

Mezi krizová opatření přijatá usnesením vlády patří i omezení volného pohybu osob na území České republiky platné s účinností od 1. března do 21. března 2021. Omezení se týká volného pohybu mezi okresy a upravuje mimo jiné i pravidla pro cesty do zaměstnání a další případy opuštění bydliště. Pojďme se podívat na nejrůznější situace, které se mohou stát nejen na Vysočině, a zodpovědět ty nejdůležitější otázky.