Obce z lokality Hrádek na Vysočině chtějí, aby ministerstvo životního prostředí při stanovení průzkumného území pro úložiště jaderného odpadu vzalo v potaz ochranu tamních zdrojů pitné vody. Na listopadovém jednání, které svolalo ministerstvo do Dolní Cerekve na Jihlavsku, chtějí zástupci všech osmi obcí předložit společné prohlášení, řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník). Obce z Hrádku se úložišti brání dlouhodobě.

K Platformě proti hlubinnému úložišti se připojily další čtyři obce z míst zvažovaných pro tuto stavbu. Jde o Rudíkov, Oslavičku a Hodov z lokality Horka na Vysočině a Malý Bor z území Březový potok na Klatovsku. Platforma tak má 56 členů. Připojí se k ní ještě také nový spolek Satis z území Janoch na Českobudějovicku, který je ve fázi registrace. K posílení vedla frustrace z postupu státních orgánů, uvedla platforma v tiskové zprávě.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) v těchto dnech pořádá sérii setkání s veřejností. Den se SÚRAO představuje uplynulé i další plánované práce v oblasti výstavby hlubinného úložiště na čtyřech místech. Dnes se konal v jedné ze čtyř finálních lokalit na Vysočině – v Hrádku na Jihlavsku.

Zhruba stovka lidí na Jihlavsku se dnes připojila k celonárodní akci Den proti úložišti, ta má na svém kontě již sedmý ročník. Kromě lokality Hrádek se zúčastnili zástupci lokality Horka na Třebíčsku. Na Jihlavsku se zástupci dotčených obcí i veřejnost setkali přímo v místě případného úložiště, tedy na poli mezi Dolní Cerekví a Rohoznou. Organizátoři jako podtitul setkání vybrali: „Co si tady navaříme, to si taky sníme.“

Celkem 17 zástupců obcí a také dva představitelé Kraje Vysočina dnes po obědě podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Zmínění zástupci stojí v čele obcí, které se nachází ve dvou lokalitách v našem kraji. Ty se budou kvůli případné výstavbě úložiště dál zkoumat. Konkrétně je řeč o lokalitě Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.

Zástupci obcí z lokalit vybraných pro případnou budoucí výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu mají za sebou schůzku s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN), novým ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lukášem Vondrovicem a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. Za náš kraj se kromě zástupců obou lokalit – Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku – setkání zúčastnil hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) a také náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti).

Zásoby uranu pro energetiku by lidstvu měly vystačit přinejmenším na sto let. Vyhořelé jaderné palivo se nicméně dá ještě zčásti využít. Jenže bychom kvůli tomu museli předělat současné reaktory tak, aby byly schopné fungovat na mixu uranu a plutonia, uvádí Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, ředitel divize Radioaktivní odpady a vyřazování. V současnosti se to ale nevyplatí.

V čele Správy úložišť radiaktivního odpadu (SÚRAO) stojí od začátku října nový ředitel. Je jím dřívější vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivního odpadu Lukáš Vondrovic. Ten se postupně setkává se zástupci všech čtyř lokalit, kde by v budoucnu mohlo hlubinné úložiště vzniknout. Náš kraj má v této čtveřici hned dvě lokality. Jsou jimi Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku.