I objednání oběda nebo večeře může pomoci dobré věci. Pokud zaplatíte kartou Mastercard svou objednávku u dovážkové služby foodora, pomůžete zaplatit školní jídlo pro ohrožené děti na Ukrajině. Díky partnerství obou společností se daří podpořit Světový potravinový program OSN v jeho misi na pomoc ukrajinským dětem, které trpí v důsledku probíhající války.

Sedm z deseti uprchlíků v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad 17 let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců poskytla agentura PAQ Research (PAQ). Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.

O účasti ruských sportovců za aktuálních podmínek mluví jako o reklamě na válku. Bývalý hokejový reprezentant a vítěz z Nagana Dominik Hašek bojuje za nastavení nových pravidel, která jim dovolí startovat a zároveň nebýt nástrojem propagandy. Sám uvažuje o vstupu do politiky. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Medvídek Mlsounek. Tak se jmenuje již druhá dvojjazyčná kniha pro děti, kterou vydává autorský tým Muzea Vysočiny. Kniha je neprodejná, byla vydána už letos na jaře v počtu necelých tisíc publikací.

Už více než rok u nás kvůli válečnému konfliktu pobývají uprchlíci z Ukrajiny, nejinak je tomu v Kraji Vysočina. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) realizovalo k 31. březnu 2023 mimořádné šetření v rámci regionálního školství s cílem zmapovat v českých školách počet dětí a žáků uprchlých z Ukrajiny.