Na více než 20 milionů korun město Jihlava vyčlenilo na dlouho plánovanou rekonstrukci domu s adresou Brněnská 29. Zde dříve sídlil dům dětí a mládeže (DDM), v posledních letech ji využívaly různé organizace, dům od jara 2022 sloužil i jako zázemí pro uprchlíky z Ukrajiny. I proto je dům v posledních letech označován jako Ukrajinský dům.

Snové prázdniny prožívají závodníci z jihlavského pobočného spolku Moravského rybářského svazu, kteří závodili od středy 9. července do neděle 13. července v Itálii na mistrovství světa juniorů a kadetů v rybolovné technice. Síly zde poměřilo více než 60 závodníků ze 13 států a mezi českými reprezentanty byli i tři rybáři právě z jihlavského spolku.

Zhruba do poloviny dubna je v infocentru Jaderné elektrárny Dukovany a pro zaměstnance také v budovách elektrárny k vidění výstava spolku Fotíme bez bariér. Jde o pohled na svět očima lidí s hendikepem, které vede třebíčská profesionální fotografka Michaela Vostalová.

Vedoucí šermířského spolku z Vysočiny podle obžaloby cucal palce u nohou malým chlapcům, když spali, a při tom se uspokojoval. U Krajského soudu v Brně čelí obžalobě ze znásilnění, ohrožování mravní výchovy a omezování osobní svobody. Muž vinu popřel. Soud pokračoval v dokazování, podle znalkyně z oboru psychiatrie a sexuologie dotyčný není pedofil. Hlavní líčení bude pokračovat i dnes, kdy je v plánu výslech svědka, dokazování ale neskončí.

V krajském městě Vysočiny funguje od března 2022 Ukrajinský dům. Jde o budovu, v němž dříve fungoval jihlavský dům dětí a mládeže (DDM). Objekt v Brněnské ulici aktuálně prochází rekonstrukcí, jak je patrno již zvenku, protože tam stojí lešení.

Půl milionu korun, omluva a stažení problematických videí. To jsou požadavky dřevozpracující společnosti Kronospan z předžalobní výzvy, kterou adresovala Milanu Matějkovi. Jihlavský občan patří mezi dlouhodobé kritiky firmy, která dle něj opakovaně porušuje hygienické limity a zhoršuje Jihlavanům kvalitu života. Kronospan to odmítá, Matějkova na Facebooku sdílená videa považuje za manipulativní a poškozující firmu.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Supermarkety v ČR svým zákazníkům nabízí maso z nemocných kuřat, podle tiskové zprávy spolku OBRAZ – Obránci zvířat je až 96 procent balení kuřecích prsou privátních značek supermarketů na českém trhu zasaženo nemocí. Tu zákazníci mohou odhalit pouhým pohledem.