Spisovatel, právník a překladatel Petr Opršal přichází se svým třetím románem Běsná zem, v němž vykresluje mrazivou vizi světa na pokraji kolapsu. V rozhovoru pro Drbnu popisuje, jak se do jeho tvorby promítají události měsíců minulých. Samotný autor, který pracuje u soudního dvora v Lucembursku, pendluje mezi Českem, Lucemburskem a Chorvatskem. Běsná zem není jeho prvním dílem. V minulosti oslovil čtenáře osobně laděnou prvotinou reflektující dětství ve společenství Svědků Jehovových a poté vydal detektivní příběh zasazený do chorvatského prostředí.

Nejen Jimramov na Žďársku v těchto dnech vzpomíná na jednoho ze svých významných rodáků, slavného spisovatele a učitele Aloise Mrštíka, bratra neméně slavného Viléma. Alois Mrštík zemřel na den přesně před 101 lety, vloni jsme si tedy připomněli sté výročí jeho úmrtí.

Možná řada lidí neví, že spisovatel Josef Věromír Pleva, autor Malého Bobše, je neodmyslitelně spjatý s Vysočinou. Narodil se totiž přesně před 126 lety na Žďársku - v Moravské Svratce. Během svého života působil hned na několika místech našeho regionu.

V Chotěboři na Havlíčkobrodsku se v roce 1854 narodil jeden slavný rodák - spisovatel a novinář Ignát Herrmann. Tento umělec je známý nejen svým dílem, ale třeba i tím, že ve 20. letech 20. století se zapojil do kampaně proti budování pražské zoologické zahrady. Dnes si připomínáme 90 let od jeho úmrtí.

Jimramov na Žďársku má mezi svými rodáky i jméno Jana Karafiáta. Evangelického faráře, kterého většina lidí zřejmě zná jako autora pohádkových Broučků. Dnes uplynulo 96 let od jeho úmrtí.

Pohádky z nosálího pelíšku. To je název nejnovější knihy pohádek Pavla Bezděčky, spisovatele, zoologa, cestovatele, fotografa a výtvarníka, jenž pochází z Olomouce, ale už bezmála 20 let žije v Jihlavě. Její křest proběhl 19. prosince 2024 v Zoo Jihlava. Pohádky Bezděčka napsal na Krétě, kde pobýval měsíc. Jak se mu tam psalo? Čím vším se tento činorodý muž živil? Co dělá, když má tvůrčí krizi? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru.

Na 16. prosinec a následné Vánoce v roce 1851 určitě dobře nevzpomínal Karel Havlíček Borovský. Jméno, které v naší zemi určitě netřeba představovat. A už vůbec ne lidem na Vysočině. Ve spojitosti s tímto rodákem z Borové u Přibyslavi si přesně dnes připomínáme jedno výročí. 16. prosince 1851 byl deportován do vyhnanství do Bressanone, německým názvem do Brixenu.

Dnes je tomu přesně 40 let od úmrtí spisovatele a uznávaného překladatele Jana Zábrany, který je rodákem z Herálce u Havlíčkova Brodu. Oba jeho rodiče, kteří pracovali jako učitelé, zažili pobyt ve vězení, samotný Zábrana velkou část svého života trpěl depresemi. Navíc z politických důvodů nesměl studovat na pražské filozofické fakultě.

Krajské město Vysočiny bude mít nový literární festival. Ponese název Knihlava a uskuteční se v komunitním centru Silo Jihlava ve dnech 13. a 14. září. Konat se bude pod taktovkou redakce A2.

Obec Herálec na Havlíčkobrodsku je rodištěm spisovatele a uznávaného překladatele Jana Zábrany. Pocházel z učitelské rodiny, a podle dostupných informací se s ním život příliš nemazlil. Oba rodiče zažili pobyt ve vězení, samotný Zábrana velkou část svého života trpěl depresemi. Navíc z politických důvodů nesměl studovat na pražské filozofické fakultě.