Průzkumy naznačují, že formace Trikolora Svobodní Soukromníci přesáhne 5% hlasů nutných pro vstup do parlamentu. Slibuje více svobody a bránit normální svět. Proč se označuje za jedinou českou pravici a co chce prosadit po volbách?

Testování na covid-19 ve školách podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) po tomto týdnu skončí. V prvním termínu po zahájení školního roku minulý týden testy potvrdily 116 pozitivních případů nákazy. Data z druhého testování v pondělí se zatím vyhodnocují, ale již naznačují, že situace se ve školách zatím nezhoršuje.

Volby do Poslanecké sněmovny by v srpnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 27,5 procenta. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a koalice Pirátů a STAN by dostaly shodně 21 procent hlasů. Vyplývá to ze srpnového volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Do Sněmovny by se podle něj dostalo ještě SPD se ziskem deset procent, hnutí Přísaha se šesti procenty a KSČM s pěti procenty. Vládní ČSSD by skončila pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk poslaneckých mandátů, uvedla agentura Kantar CZ.

Krajský úřad Vysočiny zaregistroval všech 19 kandidátních listin podaných pro letošní podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Z kandidátky Hnutí Prameny ale vyškrtl dva kandidáty s pořadovými čísly čtyři a osm, protože zmocněnec hnutí ani po výzvě nedoložil prohlášení obou kandidátů. Vyplývá to z údajů, které dnes na úřední desce zveřejnil kraj. Sněmovní volby budou 8. a 9. října. Před čtyřmi lety se o přízeň voličů v tomto kraji ucházelo 24 politických uskupení.

Zástupci politických stran a hnutí a jejich volební lídři do podzimních sněmovních voleb na Vysočině označují za největší problémy kraje sucho a s ním spojenou kůrovcovou kalamitu i širší vazby na zemědělství. Zdůrazňují také horší dostupnost lékařské péče, nutnost podpořit rozvoj školství v kraji nebo dopravní problémy spojené nejen s dálnicí D1. Zdrojem problémů je pro ně také pandemie koronaviru nebo způsob, jakým se ji vláda snažila zvládnout.

Většina politických subjektů, které jsou dnes zastoupené v Poslanecké sněmovně, už na Vysočině zveřejnila jména kandidátů do podzimních sněmovních voleb. Zatím je neoznámila SPD, u které ještě sestavení kandidátní listiny neskončilo. Na krajské sněmy čeká také nově vzniklá Přísaha, které průzkumy dávají šanci na zisk poslaneckých mandátů. Obě strany chtějí kandidáty představit do poloviny července.

Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. Po 11. září, dokdy spojenci ohlásili odchod ze země, v Kábulu zůstane jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.

Někteří lídři politických stran a hnutí pro podzimí sněmovní volby na Vysočině hodnotí změny, o které usilovali jejich předchůdci v roce 2017, za podařené. Zejména zástupci vládních stran vnímají posun k lepšímu v dopravních stavbách. Lídři opozičních stran v dopravě vidí stále velké nedostatky, kritizují také přístup k zemědělství, stavebnímu zákonu nebo řešení stavby nového jaderného bloku.

Vláda zásluhou komunistů ustála ve Sněmovně hlasování o vyslovení nedůvěry a oddechnout si může premiér Andrej Babiš (ANO) i část opozice, která hlasování vyvolala, píšou dnes v komentářích české deníky. Opozici se podle nich může ulevit proto, že do hry se nedostane prezident Miloš Zeman. Motivaci komunistických poslanců pro to, aby odchodem ze sálu vládu podrželi, někteří komentátoři vidí ve snaze KSČM zůstat mezi potenciálními partnery Babiše po říjnových volbách, pokud by znovu sestavoval vládu.

Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů, schválila to Sněmovna. Odmítla naopak návrh Pirátů, aby údaj o pohlaví v občanských průkazech nebyl uváděn vůbec, nebo patřil mezi dobrovolné. Normu nyní dostane k projednání Senát.