Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci se třemi procenty hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb dále klesla na 60 procent.

Poslanci se neshodují v názoru na to, zda by Česko mělo zavést nějakou podobu vojenské služby. Zastánci zdůrazňují, že armáda musí mít dostatek vycvičených záloh pro případný konflikt. Naopak podle kritiků nemá obnova takzvané vojny smysl. Poslanci zároveň poukazují na to, že armáda v současnosti nemá pro případné odvedence potřebné prostředky od ubytování po výzbroj. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi členy sněmovního branného výboru.

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druzí by byli Piráti se 13 procenty a třetí ODS s 12 procenty. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se podle něj dostalo šest politických stran a hnutí.

Velmi negativně hodnotí Platforma proti hlubinnému úložišti skutečnost, v jaké podobě ve středu schválila Sněmovna zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm vysoce radioaktivního odpadu. Poslanci ve finále odmítli návrhy některých svých kolegů na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, které jim politici slibují dlouhé roky. Možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území, zákon nezavádí. Stát má vybrané čtyři lokality, ze kterých se bude vybírat, kde do roku 2050 vybuduje hlubinné úložiště jaderného odpadu.

Volby do Sněmovny by v červenci vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33 procent hlasů. Jeho podpora oproti červnu klesla o 2,5 procentního bodu. Druhá ODS by získala 15 procent, meziměsíčně o jeden procentní bod více. Stejně si polepšili i třetí Piráti, obdrželi by 12 procent hlasů. S odstupem za nimi následuje s osmi procenty SPD. Hnutí STAN by dostalo 6,5 procenta a TOP 09 a sociální demokraté (SOCDEM) se pohybují na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny, získali by 5,5 procenta, respektive pět procent hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.

Stát žije na dluh. Utrácí víc, než kolik má, a pokud s tím nic neuděláme, dopadne to s námi hodně špatně. Proto musíme jednat hned. To je ta nejstručnější a zcela pravdivá odpověď na provokativní nadpis mého dnešního zamyšlení.

Zákon o podpoře v bydlení a podpora bydlení obecně jsou u nás široce diskutovaná a hlavně dlouhodobě koncepčně neuchopená témata. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s resortem práce a sociálních věcí nyní přichází s vlastní verzí zákona, který má přinést systémové řešení této problematiky.

Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve Sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.

Volby by v květnu vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů, proti dubnu si tak polepšilo. Následovala by ODS a Piráti, jejichž podpora se meziměsíčně téměř nezměnila, činila by 17 a 11,5 procenta. Do Sněmovny by se ještě dostalo hnutí SPD s osmi procenty a STAN s 6,5 procenta hlasů. V případě, že by se voleb zúčastnila koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, měla by 24 procent hlasů a skončila by na druhém místě za ANO. Vyplývá to z modelu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT).

Stavební zákon prošel parlamentem a již leží na stole prezidenta republiky. Chtělo by se zakřičet aleluja. Po všech těch letech jednání a probírání jednotlivých paragrafů mám pocit, že tím posledním, koho ještě stavební zákon zajímal, byli hlavně politici. A to je u takto důležitého zákona pro budoucnost ČR samozřejmě smutné. Co nám tedy „stavebák” přináší?