Prezident Miloš Zeman bude v nadcházející volbě hlavy státu volit předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Řekl to v nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News. Jako základní argument uvedl, že Babiš má politickou zkušenost jako jediný ze tří kandidátů, kterým průzkumy přisuzují nejvyšší šanci na úspěch. Mezi další dva kandidáty s nejvyššími preferencemi řadí průzkumy ekonomku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla.

V pondělí 12. a úterý 13. prosince proběhly na středních školách po celé České republice Studentské prezidentské volby. Více než 76 tisíc studentů „nanečisto“ volilo budoucí hlavu státu, jejich největší důvěru dostala Danuše Nerudová (54,1 %), následovaná Petrem Pavlem (25,7 %) a Andrejem Babišem (9,9 %). Velmi podobně dopadly výsledky i v Kraji Vysočina.

Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl.

Ekonomka Danuše Nerudová se v aktuálním volebním modelu agentury Median poprvé dostala na první místo mezi prezidentskými kandidáty. Získala by 28 procent hlasů a oproti říjnu si polepšila o 13 procentních bodů. Na druhém místě se umístil předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš, kterému model přisoudil 26,5 procenta hlasů. Třetí by podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince skončil někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel se ziskem 23,5 procenta.

V prvním kole prezidentské volby v roce 2018 získal více než půl milionu hlasů a skončil těsně před branami druhého kola, nyní se o post uchází podruhé. Nezávislý senátor Pavel Fischer v dalším díle seriálu Bez servítků hodnotí kroky Miloše Zemana a mluví o právech stejnopohlavních párů.

Šestačtyřicetiletý senátor Marek Hilšer se netají tím, že se v prezidentské kampani hodlá opírat především o finanční dary od občanů. Proč by politici neměli přijímat sponzorské dary od velkých firem a jak může prezident ovlivnit boj s chudobou? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

V prvním kole prezidentských voleb by v listopadu získal předseda hnutí ANO Andrej Babiš 27 procent, někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel 26,5 procenta a bývalá rektorka Danuše Nerudová 23,5 procenta. Ukázal to volební model společností Data Collect a Kantar CZ, jehož výsledky zveřejnila Česká televize (ČT). Další z kandidátů nepřekročili hranici šesti procent.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které dnes k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.

Podnikatel v IT a dlouholetý spolupracovník sportovní redakce České televize. To je Karel Diviš, který se rozhodl zapojit do boje o Pražský hrad. Rodák z České Lípy jako jeden z prvních kandidátů oznámil, že jeho tým posbíral více než padesát tisíc podpisů občanů. Proč se rozhodl kandidovat, je jako prezident připraven odhalit své soukromí občanům a proč by nesnesl v pozici hlavy státu člověka, který má komunistickou minulost? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Prezidentovi v současné době důvěřuje třetina lidí, vládě a Sněmovně 28 procent. Zatímco důvěra v hlavu státu a dolní komoru od léta mírně vzrostla, důvěra v kabinet stagnuje. Z ústavních institucí jsou na tom stabilně nejlépe obecní zastupitelstva a starostové, kterým věří více než 60 procent dotázaných. Vyplývá to z podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Spokojenost s politickou situací zůstává nízká.