Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.

Učitelé včetně vedoucích pracovníků dostávali loni v průměru hrubý měsíční plat ve výši 49 867 korun. Meziročně jim stoupl o 3,45 procenta, brali tak asi 115 procent loňské průměrné mzdy v ČR. Nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství měli hrubý měsíční výdělek v průměru 29 070 korun, o 9,65 procent vyšší než o rok dříve. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo školství.

Průměrná mzda na Vysočině se v letošním třetím čtvrtletí zvýšila o 2727 korun na 39 315 korun hrubého měsíčně. V meziročním porovnání to bylo víc o 7,5 procenta. Reálně se ale platy v tomto kraji při zahrnutí inflace snížily skoro o půl procenta. Spotřebitelské ceny v Česku od července do konce září vzrostly o osm procent. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Učitelé v mateřských (MŠ), základních (ZŠ) a středních školách (SŠ) měli po započtení všech příplatků a odměn v roce 2022 průměrnou hrubou měsíční výplatu asi 48 tisíc korun. Oproti roku 2021 se jim měsíční výdělek zvýšil asi o 900 korun, kvůli inflaci se ale reálné platy snížily. Výdělky učitelů tak loni byly na úrovni 110 procent průměrné mzdy v Česku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle dat ministerstva školství pracovalo loni v MŠ, ZŠ a SŠ v Česku 154 tisíc pedagogů a 6 tisíc učitelů odborného výcviku.

Zaměstnanci v Kraji Vysočině si podle údajů od Českého statistického úřadu (ČSÚ) v prvním pololetí tohoto roku polepšili na výplatních páskách. Na Vysočině totiž dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců za prvních šest měsíců roku 2021 částky 34 034 korun. Oproti předchozímu roku to je nárůst  9,3 %, v absolutním vyjádření se jedná o zvýšení o 2 887 korun.

S platovým ohodnocením je spokojeno 44 % obyvatel Kraje Vysočina, což je méně než celorepublikový průměr (47,7 %). Zjištění vyplývají z výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech, který proběhl na vzorku téměř tří tisíc respondentů.

Lidé pracující ve zdravotnických profesích jsou pro společnost naprosto nepostradatelní a povolání zdravotníků se vždy těšilo mezi lidmi velké úctě. Nikoho proto asi nepřekvapí, že lékaři a zdravotní sestry se pravidelně umísťují na předních místech mezi profesemi vnímanými veřejností jako prestižní. Není pochyb o tom, že zvláště za současných okolností to platí dvojnásob. Právě oni jsou v první linii v boji proti šíření pandemie covid-19.

Změnili jste v posledních měsících zaměstnání? Pokud ano, dost možná je tím důvodem finanční ohodnocení. Ukazuje to aktuální průzkum zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research. Podle něho pětina českých zaměstnanců změnila v uplynulém roce práci a zhruba třetina plánuje změnu zaměstnavatele v průběhu letošního roku.

Řidič České pošty uspěl se žalobou, která poukazovala na nerovné odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech. Dovolání zamítl Nejvyšší soud (NS), podle kterého zákon umožňuje v rámci jedné firmy zohlednit v platech jen interní podmínky ovlivňující náročnost práce, nikoliv vnější okolnosti, například širší společenské a ekonomické prostředí daného regionu. Na rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce, upozornil deník E15.

Odměny zastupitelů okresních měst na Vysočině s novým rokem stouply i víc než dvojnásobně. Umožnily to legislativní změny účinné od 1. ledna. Úpravy ale nebyly povinné. Maxima daného nařízením vlády pro neuvolněné zastupitele, kteří funkci zastávají vedle svého běžného zaměstnání, využily třeba Havlíčkův Brod a Třebíč. Odměny zvedly z 965 na 2182 korun měsíčně.