Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Koronavirová pandemie změnila návyky českých spotřebitelů. Shodují se na tom nejen prodejci, ale také ekonomové. Češi při platbách čím dál více používají platební karty. Změnila se také frekvence a množství nákupů. Zákazníci nyní podle prodejců chodí na nákup méně často, ale za jednu návštěvu obchodu nakoupí více zboží.

O svých zaměstnancích mluví jako o týmu, bez kterého by to nešlo. „Každý ve firmě je stejně důležitý,“ říká Zdeněk Rinth. Jeho jméno v posledních měsících plní novinové stránky především kvůli jeho vztahu k české firmě Kara Trutnov. V roce 1973 do fabriky nastoupil jako dělník, postupem času se posunul až do pozice zástupce ředitele a později se stal majitelem. V roce 2018 firmu prodal, ale poté, co skončila v insolvenci se do ní vrátil, aby ji opět postavil na nohy.

Ochranná známka Pietro Filipi je na prodej, nabízí ji insolvenční správce Lukáš Vlašaný formou otevřeného výběrového řízení. Zájemci musejí nabídku podat a kauci složit do 17. září do 12:00, získat ji může ten, který za ni bude ochotný zaplatit nejvíce. Insolvenční správce má ale možnost odmítnut jednu i všechny nabídky. O koupi už se přihlásila společnost Zoot. Vyplývá to z dokumentů zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Server E15 už dříve uvedl, že zájem mají také slovenský podnikatel a bývalý partner skupiny Penta Jozef Špirko prostřednictvím své oděvní firmy Ozeta a zakladatel značky Pietro Filipi Petr Hendrych.

Covid přinesl českému spotřebiteli třetí největší revoluci od druhé světové války. Ta vůbec největší samozřejmě přišla v roce 1990, kdy padlo centrální plánování výroby všeho. Tedy lépe řečeno téměř všeho. Třeba českobudějovický Budvar je dodnes poslední přežívající národní podnik. Druhou největší revolucí pak byla státní krádež veškerých úspor při státním bankrotu v roce 1953.

Živnostníci jsou nynější nejistotou biti nejvíce ze všech tří skupin firmy-živnostníci-zaměstnanci. Alespoň tak to vidí hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho můžou mimořádná vládní opatření proti šíření koronaviru „položit“ více než deset procent reálně fungujících živnostníků. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.