Lesní plochy na Vysočině napadené kůrovcem se meziročně zvýšily zhruba pětinásobně. V katastrálních mapách Kraje Vysočina převládá rudá mimořádná kalamitní zóna – tedy území, kterého se nově od 3. dubna 2019 týkají ustanovení veřejné vyhlášky obecné povahy.

V některých částech Vysočiny se už loni těžba dřeva kvůli kůrovci v meziročním porovnání i víc než zdvojnásobila. Pořád je vidět mnoho suchých stromů. Kácení podle oslovených lesníků limituje nedostatek těžebních kapacit a odbytu na dřevo. Lesnické firmy se přesto budou snažit zpracovat souše dřív než do konce roku 2022, jak jim nově umožnilo ministerstvo zemědělství. Kromě znehodnocení dřeva budou podle nich suché stromy brzo nebezpečné a zodpovědnost za možné škody a zranění veřejnosti zůstala majiteli lesa. Vysočina patří mezi regiony nejpostiženější kůrovcem.

Státní veterinární správa dnes uveřejnila místa, kam se dostalo nebezpečné polské maso s obsahem salmonely. Některé maso se podařilo zajistit a bude zlikvidováno, jinde ho ale už zpracovali. Dostalo se tak na talíře dětí v základních školách i pacientů v nemocnici. Podle polského ministra ale Česko celý problém zveličuje.

V Kraji Vysočina přibylo devět nových produktů, které mohou nosit známku kvality Regionální potravina. Jak informoval radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský, za každou z devíti ustálených kategorií byly vybrány TOP výrobky výjimečných kvalit, které pocházejí svými surovinami i výrobou přímo z regionu. O značku se letos ucházelo celkem 66 produktů od 22 výrobců. Nejsilnější zastoupení měla stejně jako vloni kategorie Ostatní.

Intenzivní průmyslové zemědělství neprospívá krajině, je třeba jej změnit, uvádí odborník z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Radim Kotrba. Doporučuje návrat stromů na zemědělskou půdu, například nové sady, ve kterých by se mohla pást hospodářská zvířata. Dřeviny podle něj pomůžou mírnějšímu mikroklimatu, protože zmírňují proudění vzduchu a zároveň chrání půdu před vysušováním nebo odplavováním při přívalových deštích.

Přestože je nebezpečí spojené s jejich užíváním dlouhodobě dobře známé, je česká zemědělská půda plná pesticidů. Zjistili to experti z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ministerstvo zemědělství chce v nejbližší době více informovat (širokou i odbornou veřejnost) o tom, jak mohou jednotlivé látky poškozovat zdraví lidí, a zaměřit se na ochranu vody, do které se škodliviny z půdy rovněž dostávají, či snižovat rizika pro životní prostředí.

Do Havlíčkova Brodu se v pátek 13. října sjeli odborníci na brambory z Česka i zahraničí. Český bramborářský svaz ve spolupráci s Agrární komorou České republiky a Výzkumným ústavem bramborářským Havlíčkův Brod tu uspořádal už 27. ročník Bramborářských dnů. Dopolední program za účasti hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka byl tradičně věnován odbornému semináři a prezentaci firem, sobota pak na Havlíčkově náměstí patřila ochutnávkám pro veřejnost a prodejní výstavě.

Na Vysočinu v úterý 3. října přijeli lesníci z dvanácti evropských zemí debatovat o tom, jakými způsoby seznamovat veřejnost s udržitelným hospodařením v lesích. Evropský kongres lesní pedagogiky se koná v Milovech u městyse Sněžné až do pátku 6. září. Přijede 140 lesních pedagogů, uvedla v tiskové zprávě Eliška Trnková z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem.

Sezona jahod začala. Průměrný Čech sní ročně kolem 2,5 kilogramu sladkého ovoce. Není tak divu, že v České republice úspěšně funguje jejich komerční pěstování. Ministerstvo zemědělství přichystalo program podpory, kterým pěstitele v jejich činnosti šetrné k životnímu prostředí dotuje.

Vesnicí roku se na Vysočině letos stal Heřmanov na Žďársku. Obec s 200 obyvateli zaujala odbornou komisi koncepcí rozvoje, prací s mládeží, soudržností lidí a dodržováním tradic, péčí o zeleň i dobrou spoluprací s místním zemědělským podnikem. V tiskové zprávě to dnes sdělila mluvčí kraje Eva Neuwirthová. Do letošního ročníku soutěže o nejlepší obec se v tomto kraji přihlásilo 14 obcí.