Mimořádné jednání zastupitelstva, varování před silnou bouřkou nebo zpráva o uzavření magistrátu. To je jen několik málo mimořádných témat, která se snaží vedení měst co nejrychleji a nejefektivněji dostat mezi obyvatele. Rozdíly v komunikačních kanálech jsou ale napříč celou zemí obrovské. Zatímco v některých městech si vystačí magistráty se základními platformami, kterými jsou webové stránky nebo třeba Facebook, jinde vyvíjí speciální aplikace. Jak jsou na tom tedy česká města v on-line komunikaci s občany? Na to se podívaly redakce všech Drben.

Smart Cities je takové město, které propojuje a zlepšuje fungování infrastruktury, technologií a služeb v klíčových sektorech, jako je doprava, budovy, energie, ICT, a to prostřednictvím inovativních způsobů. Jaký poměr rozpočtu ale česká města věnují Smart Cities? Rozdíly jsou podle zjištění redakce Drbny poměrně velké.

Jízdné placené hotovostí v městské hromadné dopravě pomalu ale jistě vytlačují různé varianty elektronické platby, které dnes nabízí většina dopravních podniků v tuzemsku. Právě bezhotovostní platba je čím dál více oblíbenou alternativou, kterou se chystají města do budoucna rozvíjet.

Elektronizace bývá často strašákem, dvojnásob to platí v případě zacházení s citlivými údaji, se kterými přichází do kontaktu například lékaři. O tom, že to tak ne vždy musí být, přesvědčuje projekt Zdravel, který byl do ostrého provozu spuštěn v druhé polovině loňského roku. Nástupce elektronické zdravotní knížky IZIP se zatím osvědčuje a po několika měsících fungování se neustále rozrůstá o další funkce.

Představte si miniaturní klíčenku, která dokáže nahradit různé čipové karty i peněženku a navíc je dostupná dětem na základní škole. Přesně takový projekt nyní testuje 6. Základní škola v Kolíně, kde Kolínská chytrá klíčenka funguje jako čip na obědy, kartička v knihovně, odemyká elektronický zámek, slouží jako jízdenka v MHD a lze ji aktivovat i jako předplacenou platební kartu. O úspěšný projekt je zájem nejen mezi českými městy a kraji, ale i v zahraničí.

Nárůst transakcí prostřednictvím platebních karet je zřejmý, lidé by je navíc chtěli využívat daleko častěji. Vyplývá to z průzkumu společnosti Mastercard. U některých obchodníků však spotřebitelé jen marně čekají na možnost jednoduše a bezpečně hradit služby. Díky chystaným projektům se ale v blízké době dá očekávat, že platební terminál bude k vidění i ve veřejném sektoru a u malých obchodníků.

Vidět finále Ligy mistrů je snem snad všech fotbalových fanoušků. Něco takového se podařilo Davidu Hřibovi, který uspěl v celostátní soutěži a vydal se do Cardiffu na utkání mezi Realem Madrid a Juventusem Turín. Jaké to je vidět na vlastní oči na hřišti Cristiana Ronalda nebo Gianluigiho Buffona?

Dvě třetiny českých občanů mají za to, že zvýšení elektronických plateb na úkor hotovostních přispívá k omezení negativních dopadů šedé ekonomiky v České republice. Obchodníci by proto měli mít terminály pro platební karty a aplikace. Vyplývá to z průzkumu společnosti Mastercard zaměřené na šedou ekonomiku v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy.

Koncept Smart city (chytré město) je velmi široký a dotýká se v podstatě všech oblastí města. Za uplynulý rok můžeme vidět řadu měst, která začínají zpracovávat svou vlastní strategii chytrého města pro různé oblasti jako je energetika, ekologie, doprava, vzdělávání, bezpečnost a jiné. Jihlava jako krajské město Vysočiny má také několik „smart“ řešení, i když v současnosti stále ještě neprovázaných.

Pro většinu českých fotbalových fanoušků by nebylo na překážku mít jako vážnou známost fanynku z klubu úhlavního rivala, tedy například v případě sparťana chodit s dívkou ze slávistického tábora. S takovým vztahem by nemělo problém 52 procent fanoušků z České republiky. Vyplývá z průzkumu Mastercard.