V současné době se Kraj Vysočina potýká s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou. S tím souvisí potřeba častých lesnických zásahů a opatření. Vlastníci lesů musí plnit povinnosti vyplývající ze zákona o lesích, zároveň je však třeba respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v platném znění.

Většina lidí si vánoční stromek koupí, najdou se ale i tací, kteří si ho jsou do lesa ukrást. Státní podnik Lesy České republiky (LČR) proto v minulých dnech musel zesílit opatření proti zlodějům. Lesníci posílili hlídky v mladých lesních porostech a stromky, které by se zlodějům mohly hodit, znehodnocují prostříháváním větví či páchnoucím postřikem. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

V lesích na Vysočině by příští rok mohlo být v důsledku kůrovcové kalamity a sucha okolo deseti milionů metrů krychlových poškozeného dřeva. Novinářům to řekl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí sídlícího v Přibyslavi a regionální předseda sdružení Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Podle Českého statistického úřadu bylo loni v kraji vytěženo celkově 1,868 milionu metrů krychlových dřeva, meziročně to byl nárůst o čtvrtinu.

Silný vítr se v noci na dnešek nevyhnul ani krajskému městu, dle informací Českého hydrometeorologického ústavu mohl dosahovat rychlosti až 90 km/h. Nápor větru bohužel nevydržela vrba v Parku Gustava Mahlera.

Kůrovcová kalamita, která postihla významnou část smrkových lesů na Vysočině, ohrožuje i výše položenou Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Rozsáhlejší kácení by tam mohlo ublížit řadě živočichů, včetně orla mořského. Největším nebezpečím ale je to, že výsadbou opět vzniknou rozsáhlé lesy stejného stáří, řekl dnes ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč.

Letošní rok je pro lesy opravdu silným semenným rokem. Takzvaný semenný rok je periodicky se opakující rok zvýšené plodnosti jednotlivých dřevin. Na přechodu léta a podzimu bylo možné sbírat šišky jedle a douglasky, později plody dubu, buku, javoru a jeřábu, v zimě je vhodná doba pro sběr semen lípy, šišky smrku, modřínu a borovice lesní. Z dlouhodobého sledování je zřejmé, že se semenné roky jednotlivých dřevin vracejí častěji, než bývalo obvyklé.

V lesích okolo Jihlavy rostlo v posledních týdnech hodně hřibů smrkových a najít se dalo i dost kozáků. S ochlazením se začínají objevovat podzimní druhy hub, jako jsou pavučince a čirůvky, rostou i pravé ryzce. Na výstavě, která začne v pátek v jihlavském Muzeu Vysočiny, chtějí mykologové ukázat veřejnosti nejméně 250 druhů hub z Vysočiny. Hlavní část chtějí nasbírat ve čtvrtek, další budou doplňovat během výstavy, dnes řekl Jiří Burel z pořádajícího Mykologického klubu Jihlava.

Počasí, které aktuálně panuje venku, láká k houbaření. Ne vždy má ale veselý konec. Své o tom ví sedmdesátiletý houbař, který se ztratil v lese nedaleko Leštiny a Golčova Jeníkova. Na linku 158 zavolala jeho blízká známá, jíž se uvedený muž ztratil.

Během posledního zářijového dne bude pro letošní rok oficiálně uzavřen hrad Roštejn. Tato pobočka Muzea Vysočiny Jihlava prochází rozsáhlou rekonstrukcí v rámci realizace projektu Hrad Roštejn – zpřístupnění nových expozic.

V lesích na Vysočině nasčítali myslivci ke konci letošního března 507 kusů jelení zvěře, nejméně mezi kraji v České republice. V republikovém porovnání na tom byla Vysočina lépe u zajíců a divokých kachen, jichž měla zjara třetí nejvyšší počty. Nejpočetněji byla podle údajů jihlavské správy Českého statistického úřadu letos v březnu na Vysočině zastoupena srnčí zvěř.