Sotva si dnešní Jihlavané dovedou představit paniku a strach o vlastní život i osudy blízkých, jak na vlastní kůži prožívali ve dnech letní rovnodennosti roku 1920 naši předkové. Právě před 105 lety naše prababičky objímaly manžely a nechtěly je pustit do ulic, neboť v Jihlavě se střílelo a tekla krev. Byli i mrtví. A do rána před radnicí vyrostla šibenice a vyrabované obchody v centru měly rozbité výlohy.