Dnes na den přesně uplynulo 73 let ode dne, kdy byl zatčen Jan Zahradníček, katolický básník, jenž se narodil ve Vlčatíně na Třebíčsku. Byl známý tím, že ostře vystupoval proti komunismu. Zahradníček nakonec ve vězení strávil dlouhých 13 let. Během svého těžkého života zažil třeba i otravu svých dvou dcer. Ty zemřely poté, co snědly prudce jedovatou muchomůrku zelenou.

25. dubna 1950. Den, kdy byl v Československu odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Tohoto muže, rodáka z Hroznatína na Třebíčsku, většina zná asi hlavně jako sedmého československého prezidenta. Coby ministr působil mezi lety 1945 až 1950. Svobodu ve funkci ministra v roce 1950 nahradil zeť Klementa Gottwalda Alexej Čepička.

Sto let si letos připomíná SDH Jihlava, což je první jihlavský hasičský sbor, který dnes kromě profesionálních hasičů doplňují také dobrovolníci z Bedřichova.

V minulých dobách bylo o Vánocích důležité mít dobré vztahy s řezníkem, který vám něco schoval pod pult. Ke svátkům také neodmyslitelně patřila čokoládová kolekce, balicí papír pečlivě schovaný z minulého roku nebo pletený svetr od babičky.

Komunistická ideologie byla za minulého režimu ve středním odborném školství přítomná všude, uvedli na základě svého výzkumu vědci z Mendelovy univerzity. Jde o první systematické mapování tohoto školství v uvedené době, které se uskutečnilo po změně režimu v roce 1989. Badatelé z Oddělení sociálních věd Institutu celoživotního vzdělávání při výzkumu vycházeli z rozhovorů s pamětníky i z dobových dokumentů.

Dnes si připomínáme události, které se staly v roce 1989, tedy přesně před 34 lety. Takzvaná sametová revoluce se odehrávala také v Jihlavě. Pojďme si v krátkosti připomenout, co se v krajském městě Vysočiny dělo. Listopadové události dokreslují dochované dobové snímky.

Dnes na den přesně uplynulo 72 let ode dne, kdy byl zatčen Jan Zahradníček, katolický básník, jenž se narodil ve Vlčatíně na Třebíčsku. Byl známý tím, že ostře vystupoval proti komunismu. Zahradníček nakonec ve vězení strávil dlouhých 13 let. Během svého těžkého života zažil třeba i otravu svých dvou dcer. Ty zemřely poté, co snědly prudce jedovatou muchomůrku zelenou.

Přesně před 73 lety, tedy 25. dubna 1950, byl v Československu odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Tohoto muže, rodáka z Hroznatína na Třebíčsku, většina zná asi hlavně jako sedmého československého prezidenta. Coby ministr působil mezi lety 1945 až 1950. Svobodu ve funkci ministra v roce 1950 nahradil zeť Klementa Gottwalda Alexej Čepička.

Vyrůstal jen s maminkou ve velmi skromných poměrech v Čechtíně na Třebíčsku. Zažil nenávist místních obyvatel i zlomyslnost tehdejšího režimu. Vadila jeho příslušnost k rodu Waldsteinů i jasné protikomunistické smýšlení. To všechno se s ním a jeho rodinou táhlo až do revoluce. Pak se dočkal lepších časů, a snad i nějakého toho zadostiučinění. Získal zpátky část majetku po předcích a s pomocí rodiny vrátil život zámečku u Svatoslavi, na který léta mohl koukat jen zdálky. Řeč je o Hermenegildovi Jirečkovi, kterého představujeme v dalším dílu seriálu (Ne)obyčejní.

Dnes si připomínáme rozhodující moment sametové revoluce. 27. listopadu 1989 se v mnoha městech konala dvouhodinová generální stávka. Do ní se zapojili třeba i lidé v Humpolci na Pelhřimovsku.