Generální stávka 1989. Lidé dvě hodiny nepracovali a vyšli do ulic, z Vysočiny se přidal Humpolec
Dnes si připomínáme rozhodující moment sametové revoluce. 27. listopadu 1989 se v mnoha městech konala dvouhodinová generální stávka. Do ní se zapojili třeba i lidé v Humpolci na Pelhřimovsku.
Lidé, kteří se do stávky zapojili, vzali do rukou transparenty a vyšli do ulic. Konkrétně v Humpolci to bylo na Tyršově a Horním náměstí. V naší zemi 27. listopadu 1989 stávkovalo 75% občanů a také většina továren, podniků a institucí. Zhruba polovina lidí přestala na dvě hodiny pracovat. Asi desetina obyvatel se do stávky nemohla zapojit, ze své vlastní vůle účast odmítla asi pětina pracujících lidí.
„Stávka se nedotkla zdravotnictví, neohrozila zásobování potravinami, děti ve školách byly pod dohledem učitelů. To zcela jednoznačně potvrdilo, že šlo o stávku manifestační, politickou. Stala se všeobecným referendem, v němž lid vyslovil plnou podporu radikálním požadavkům Občanského fóra,“ uvedla ČTK ve své Kronice sametové revoluce.
Stávkující lidé, kteří vyšli do ulic, vyjádřili podporu požadavkům studentů a Občanského fóra, které vydalo 26. listopadu sedmibodový program nazvaný Co chceme.
1. právo Československo musí přijmout novou ústavu, postarat se o nápravu křivd.
2. politický systém pluralismus, KSČ musí upustit od vedoucí role.
3. zahraniční politika začlenění do evropské integrace.
4. hospodářství rovnoprávná existence různých typů vlastnictví, otevření čs. ekonomiky světu.
5. sociální spravedlnost pro každého stejné podmínky a šance, vznik sítě sociálních služeb, humanitní principy.
6. životní prostředí obnovení harmonie mezi člověkem a jeho životním prostředím, náprava škod, změny hierarchie hodnot a životního stylu.
7. kultura vymanění z ideologických pout, náležité místo vědě, demokratické školství bez státního monopolu.
Zdroj: Totalita.cz
Lidé, kteří pracovali ve firmách s nepřetržitým provozem, se ke stávce přidali alespoň vyjádřením solidarity. Nejvíce lidí, kolem 250 tisíc, se sešlo v poledne na Václavském náměstí v Praze, později jich bylo kolem 300 tisíc. Státní hymnu tehdy zazpíval Karel Gott s Karlem Krylem. Náměstí plná lidí tehdy byla i v Plzni, Brně, Olomouci nebo Ostravě.
Generální stávka v Olomouci, zdroj: pametnaroda.cz A tato dvouhodinová stávka se opravdu „vyplatila“. Komunisté nakonec podlehli vyvíjenému tlaku a večer 29. listopadu 1989 ve Federálním shromáždění změnili ústavu. Pro zrušení článku 4 o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti hlasovalo hlasovali všichni poslanci, nikdo se hlasování nezdržel. Pro byl i generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš, který stál v čele strany do 24. listopadu 1989.
Celostátní stávky byla 27. listopadem 1989 opravdu ukončeny, což byl návrh Občanského fóra. Zástupci vysokých škol v čele s Martinem Mejstříkem však oznámili, že budou stávkovat tak dlouho, dokud jejich požadavky nebudou vyslyšeny.
Ven už jen s pasem
První změny na sklonku sametové revoluce na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle idnes.cz už 4. prosince se otevřely hranice, lidé už pro cestování do zahraničí nepotřebovali takzvané výjezdní doložky. Lidem stačil pouze cestovní pas.
