Prostoru na odpad na tuzemských skládkách ubývá. Nyní jich je v Česku v provozu zhruba 140, ale stále častěji se zavírají. Řešením je vozit odpad do spaloven, což stojí více peněz. Navíc ani tato zařízení na energetické využití odpadu nemají nyní dostatečnou kapacitu. Zbavit se komunálního odpadu bude proto čím dál dražší, kvůli rostoucím skládkovacím poplatkům i nákladům na přepravu do vzdálenějších míst.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

Vodáci by mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu, která nepodléhají evidenci, má platit zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Vztahovat se to bude na méně významné vodní toky, na významných tocích bude i nadále platit nulová tolerance. Počítá s tím poslanecká novela zákona o vnitrozemské plavbě, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.