Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“. Ani jedna z obcí o výhru ale nestojí. Tento týden jde do vlády zákon, který má komunikaci s obcemi zlepšit. Podle kritiků je ale nedostatečný.

V úterý 8. září naposledy v tomto období zasedali krajští zastupitelé. Ti mimo jiné v závěru jednali o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Zastupitelstvo, které má v našem kraji 45 členů, nakonec neschválilo návrh usnesení předložený lidovci, který prošel několik dní předtím radou. Na včerejším jednání pro něj ale zvedlo ruku jen osm krajských zastupitelů, nikdo nebyl proti a tři zastupitelé se hlasování zdrželi. Dalších 21 členů zastupitelstva vůbec nehlasovalo. Právník Luboš Kliment, který zastupuje lokalitu Hrádek, dnes prohlásil, že hejtman Jiří Běhounek (ČSSD) měl schůzi okamžitě ukončit, nebo hlasování opakovat.

Ve čtvrtek 4. června byl redukován počet lokalit pro stavbu úložiště radioaktivních odpadů z devíti na čtyři. Mezi vybranými lokalitami, které postupují do „dalšího kola“, jsou i dvě z Vysočiny – Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku. Dotčeným obcím se toto rozhodnutí nelíbí a zástupci lokality Hrádek představují strategii dalšího postupu. Na prvním místě je pro ně hlavně ochrana zdrojů pitné vody.

Úložiště jaderného odpadu má vzniknout na jedné ze čtyř vybraných lokalit – konkrétně to je Březový potok v Plzeňském kraji, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch v blízkosti JE Temelín.

V sobotu 18. dubna se měl konat již šestý ročník akce Den proti úložišti. Jde o celostátní akci, která se ale v letošním roce z důvodu opatření proti šíření koronaviru konat nebude. Podle informací od Platformy proti hlubinnému úložišti důvody k protestu ale přetrvávají, a bude-li přístup Ministerstva průmyslu a obchodu k lidem, kterých se projekt nejvíce týká, pokračovat, hlasitě se ozvou.

Za týden se v Jihlavě uskuteční veřejné setkání k tématu hlubinného úložiště. Cílem veřejného setkání má být poskytnout široké veřejnosti co nejpřesnější informace a zodpovědět otázky. Čerti byli vedení krajského města upozornit, že případné úložiště by mohlo ovlivnit nejen obce v lokalitě Čertův Hrádek, ale i krajskou Jihlavu.

Zhruba dvě a půl hodiny trvalo úterní setkání v Pelhřimově, na kterém se zájemci dozvěděli důležité informace ohledně úložiště jaderného odpadu. To by mohlo vzniknout na Vysočině, konkrétně v lokalitě (Čertův) Hrádek. To je totiž jedna z devíti lokalit, mezi kterými se bude v roce 2020 vybírat. V tomto roce totiž dojde k zúžení lokalit na čtyři. V roce 2025 pak bude vybraná jedna „vítězná“ lokalita.

Obce z lokality (Čertův) Hrádek na Jihlavsku vytáhly další trumf ve svém boji proti umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu pod Čeřínkem. Obecní zastupitelstva projednala návrhy na nesouhlas se stavbou úložiště. Obce vyzývají občany i majitele nemovitostí k tomu, aby se na stavbě úložiště nijak nepodíleli. V tomto týdnu se pak na několika místech objevily protestní plachty k dané problematice.

Obce z lokality Hrádek na Jihlavsku budou schvalovat společné prohlášení proti hlubinnému úložišti jaderného odpadu. Hrádek patří mezi devět míst v ČR zvažovaných pro jeho stavbu. Starostové z Hrádku před měsícem požádali stát o vyřazení s odůvodněním, že záměr může ohrozit zdroje pitné vody. Obecní zastupitelstva projednají návrh na nesouhlas se stavbou úložiště. K tomu, aby se na stavbě úložiště nijak nepodíleli, obce zároveň vyzvou i občany a majitele nemovitostí, dnes řekla starostka obce Rohozná Štěpánka Šteflová.