Zásoby uranu pro energetiku by lidstvu měly vystačit přinejmenším na sto let. Vyhořelé jaderné palivo se nicméně dá ještě zčásti využít. Jenže bychom kvůli tomu museli předělat současné reaktory tak, aby byly schopné fungovat na mixu uranu a plutonia, uvádí Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, ředitel divize Radioaktivní odpady a vyřazování. V současnosti se to ale nevyplatí.

Nová vláda, která vzejde z říjnových voleb, může znamenat jistou změnu, co se týče problematiky hlubinného úložiště jaderného odpadu a výběr jedné ze čtyř lokalit v rámci ČR. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje od politických stran domlouvajících novou vládu, aby do programového prohlášení vtělily přijetí zákona, který posílí práva obcí při vyhledávání lokality pro úložiště. Platforma také žádá otevření dalších koncepčních možností nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Uvedla to v otevřeném dopise předsedům ODS, lidovců, TOP 09, STAN a Pirátů.