Husitský vojevůdce, který nebyl nikdy poražen a jenž budí emoce i 600 let po své smrti - Jan Žižka z Trocnova. Někdejší žoldnéř a pozdější boží válečník, z jehož života je podrobně zmapováno pouze šest posledních let, byl někdy oslavován, jindy zatracován. Kroniky a další literární díla vesměs neskrývají obdiv k jeho válečnickému umění, nicméně se těžko smiřují s krutostmi během dobývání, drancování a vypalování měst. Jan Žižka zemřel před 600 lety, 11. října 1424, nedaleko od Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Bylo mu 63 nebo 64 let. O tom, jak velká byla tehdy jeho autorita, svědčí slova Starého letopisu českého: „A jeho lid přijal jméno sirotci, jako by jim zemřel otec".

Zhruba od poloviny letošního března v dolní části Masarykova náměstí v Jihlavě probíhá rekonstrukce domu, kde sídlí čajovna a knihkupectví Kuba & Pařízek. Součástí obnovy tohoto historického domu je také archeolologický výzkum. Ten nyní přinesl už druhý unikátní nález. Je jím střep keramické nádoby, na níž byl opakovaně použitý symbol ježka. Ten nalezli na nějakém předmětu archeologové vůbec poprvé.

Na řadě míst Česka si dnes lidé připomenou odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory před 603 lety upálen v německé Kostnici. Vzpomínat se na něj bude například při bohoslužbách v Praze či v jeho rodišti Husinci. Připomínka Husa následuje po oslavách sv. Cyrila a Metoděje, které stejně jako dnešní státní svátek upozorňují na významné kořeny českého národa.