Patnáctiletá Šárka Pouvová z Jihlavy má před sebou narýsovanou zajímavou fotbalovou kariéru. Poté, co se jí letos velmi dobře dařilo za žákovský tým Bedřichova, všimli si jejích povedených výkonů i trenéři reprezentační sedmnáctky, se kterou v červnu absolvovala soustředění. Sympatická hráčka, která se na hřišti nejlépe cítí ve středu zálohy, nyní přestupuje do Slavie Praha, odkud se jí fotbalové sny budou plnit ještě o něco snadněji.
Fotbal není vnímán jako nejtypičtější ženský sport. Jak ses k němu dostala ty?
Protože ho hrával i taťka, zeptal se mě, jestli bych to taky nezkusila. To bylo, když jsem nastupovala do první třídy, když jsem neměla skoro co dělat. Řekla jsem si proč ne a začalo mě bavit. Zaregistrovala jsem se na FC Vysočina a prvně hrála s kluky ve starší přípravce.
Jak to bylo dál?
V ryze dívčím týmu jsem hrála v žákovské kategorii, kdy jsme hrály jako jediný dívčí tým v chlapecké soutěži. A poprvé jsem se taky dostala na Bedřichov formou střídavého startu, kde jsem s kluky začala hrát v krajském přeboru.
Někdy v těchto letech si tě začali všímat i v pražské Slavii…
Ano, byla jsem pozvána na jejich kemp, kde bylo i několik dalších holek. Poté mě pozvali na soustředění, kde se mi moc zalíbilo, tak jsem to v Praze na rok zkusila. S Bedřichovem jsem byla ale spjatá, působila jsem tady opět prostřednictvím střídavého startu. Poté, co bylo zrušeno hostování, jsem na Bedřichov přestoupila a teď se na přestup vracím zpět do Slavie.
Už natrvalo?
Dostala jsem se do Prahy na střední školu a co se fotbalu týká, nastupuji do slávistické juniorky a uvidíme, co bude dál.
Jak moc náročné budou fotbalové tréninky ve Slavii? Kolikrát týdně budeš trénovat a jak to půjde skloubit se školou?
Tréninky budou určitě náročné, jelikož budou čtyřikrát týdně a k tomu o víkendu zápas. Skloubit fotbal se školou ale určitě půjde, protože tato škola je pro sportovce, kterým vycházejí vstříc - uvolňují je ze školy např. soustředění, zápasy, tréninky. A také zde končí vyučování každý den nejdéle do 14 hodin.
Šárka Pouvová v dresu Slavie Praha (číslo 5)
Jak se těšíš na velkoměsto?
Já už tam čtyři roky dojížděla a myslím, že jsem to celkem zvládala. Líbilo se mi to, to cestování jsem brala trochu i jako dobrodružství. Teď budu v týdnu bydlet na intru, tak se na to i těším.
Budeš s Bedřichovem pořád v kontaktu?
Určitě ano, budu jim fandit a pokud bude čas, ráda, že na jejich zápas přijdu podívat. Musím v této souvislosti také poděkovat trenéru Karlu Jamborovi, který mě neustále podporuje a dodává sebevědomí, to je pro mě moc důležité.
Co tě na fotbale nejvíc baví?
Ta radost z výhry. To, že je to týmový sport a když jako kolektiv bojujeme a vyhrajeme, je to moc hezký pocit.
Jak se mezi kluky hraje? Nejsou třeba naštvaní, že je holka lepší než oni?
V tom problém nikdy nebyl. Mezi holčičím a klučičím kolektivem nevidím nějaký zásadní rozdíl.
Teď jsi byla nominovaná do reprezentace do 17 let. Byla to tvoje první zkušenost s reprezentací?
Už od 13 let jsem se účastnila kempů a výběrů. Reprezentační dres jsem poprvé oblékla na čtyři přátelské zápasy v kategorii do 15 let.
Takže tuto novou pozvánku jsi brala tak, že je to „normálka“?
To určitě ne, byla jsem za to moc šťastná. Beru to jako velký úspěch i kvůli tomu, že jsem teď pro reprezentační trenéry nebyla na Bedřichově tolik na očích.
Šárka Pouvová (sedí druhá zleva) v žákovském týmu Sokola Bedřichov
Jak na tvoji pozvánku do reprezentace reagovali rodiče, spoluhráči nebo spolužáci?
Spolužáci to moc nevnímají, ale spoluhráči tady na Bedřichově mi gratulovali, dostala jsem od nich i květinu, to bylo moc příjemné. I rodiče jsou moc rádi, společně doufáme, že se bude dařit i dál. Rodičům jsem taky moc vděčná, už jen to, že mě k fotbalu přivedli. Dále mimo jiné i za to, že mě vlastně po tři roky vozili do Prahy, což bylo určitě časově i finančně dost náročné.
Čeho bys chtěla dál v reprezentaci dosáhnout?
Od podzimu náš čeká kvalifikace na mistrovství Evropy. Mým cílem je si tyto zápasy zahrát a pokusit se o postup na samotné mistrovství Evropy.
A nějaký dlouhodobý sen?
Získat český titul se Slavií a pokud možno, dostat se do ženské reprezentace a zůstat v ní. Ráda bych taky zkusila hrát fotbal v zahraničí. Nejvíce by se mi líbilo v Lyonu ve Francii.
Zmínila jsi, že po prázdninách nastupuješ na střední školu. Přemýšlela jsi, co bys v budoucnu, kromě fotbalu, chtěla dělat?
Nastupuji na sportovní management a ráda bych i do budoucna spojila své zaměstnání se sportem.
Máš kromě fotbalu i jiné zájmy nebo koníčky?
Na jiné koníčky už bohužel nemám tolik času, ale mám ráda i ostatní sporty, které také reprezentuji za svoji školu, jako florbal, basketbal, házená, volejbal nebo atletika. Když je čase ráda zajdu do kina nebo do divadla a občas si přečtu nějakou dobrou knížku.
Foto Archiv Šárky Pouvové
