Brankáři Davidu Rittichovi nucená pauza pomohla, doma v Jihlavě doléčil loket a dohnal resty na domě

„Když to řeknu trošku blbě, tak mi pauza docela prospěla ze zdravotního hlediska. Měl jsem nějaké problémy, které jsem potřeboval vyřešit. Den před odletem jsem dostal injekci plazmy do loktu, který jsem měl pohmožděný. Měl jsem tam natažené šlachy. Týden jsem nemohl nic dělat, až tento týden jsem začal loket protahovat a rehabilituju, abych ho měl v pořádku,“ pověděl David Rittich během videokonference s novináři.

V období, kdy bylo vyhlášeno přerušení NHL, měl zrovna v Calgary rodiče. „V Evropě už byl koronavirus docela rozběhnutý, ale do Kanady se to teprve dostávalo. Rodiče měli obavy, zda se dostanou zpátky do Čech, ale naštěstí to všechno vyšlo. Nám bylo řečeno, že nesmíme na ranní rozbruslení před zápasem, pak se zrušil zápas a my čekali, co bude dál,“ vyprávěl Rittich.

Jakmile bylo zřejmé, že soutěž se jen tak znovu nerozběhne, a vedení NHL umožnilo hráčům návrat do rodných měst či do místa bydliště, začal plánovat cestu do Evropy. „Upřímně řečeno - bylo to hrozné. Když jsme se rozhodli, že poletíme, nastalo šílené zařizování. Máme pejska, kvůli tomu to nebylo vůbec jednoduché,“ přiznal jihlavský rodák.

„Většinou létáme s KLM přes Amsterodam, protože mají nejlepší péči o zvířata. Jeden den nám dovolili vzít psa, druhý den nám řekli, že přestali přijímat zvířata. Takže jsem to řešil přes jinou společnost; na telefonu jsem byl asi od sedmi ráno do čtyř do odpoledne. Bylo to docela náročné, museli jsme ještě sbalit a trochu poklidit dům,“ dodal brankář, který v letošní sezóně zasáhl do 48 zápasů NHL.

Nakonec se zpátky domů dostal před necelými dvěma týdny díky letu z Calgary do Frankfurtu. „Byl to jeden z těch posledních normálních letů. Tam jsme si půjčili auto a jeli do Prahy, kde nás vyzvedl manželky taťka a odvezl nás do Jihlavy,“ popsal Rittich cestovní trampoty.

Od té doby je ve čtrnáctidenní domácí karanténě, která bude brzy končit. Během nečekaně nabytého volného času se nenudil. „Loni jsme postavili dům, ale moc jsme si ho neužili, firma nám ho předala dva týdny před odletem do Kanady. Teď jsme tedy s manželkou zamakali na baráku a na zahradě, už to tady vypadá celkem hezky,“ pochvaluje si sedmadvaticelý brankář.

Těší se, že jakmile mu karanténa skončí, začne s tréninkem. „Měl jsem problém získat nějaké věci z fitka. Jsem ale domluvený s kamarádem, že bych si od něj něco půjčil tady v Jihlavě a začal trénovat. Zatím jsem se připravoval pomocí váhy svého těla. Loket jsem nechtěl moc zatěžovat, takže teď momentálně posiluju hlavně nohy,“ přiblížil svoji současnou přípravu.

Co bude? To je strašně komplikovaná otázka

S klubem je David Rittich ve spojení. „Informace dostáváme od manažera každý den, abychom věděli, jaký je vývoj a s čím máme počítat. S klukama jsem také v kontaktu, máme svůj skupinový chat, kde si píšeme každý den a řešíme, co se děje. Myslím, že informace dostat můžeme, ale nikdo neví, co bude a jak se to bude vyvíjet,“ přiznává gólman.

Na odreagování si rád zahraje hru FIFA. „Fandím Bayernu, takže hraju za svoje kluky nebo za belgický nároďák.“ Kromě toho ale denně sleduje, kolik nakažených přibývá v provincii Alberta. „Jeden den to bylo třiadvacet, najednou včera sto osmnáct. Počítám, že to asi ještě nějaký týden pojede. Když se podíváme, jak to teď vypadá v USA nebo Kanadě, tak tam se to teď rozjíždí ve velkém.“

Zda se ještě sezona NHL dohraje, nechce odhadovat. „Je to strašně komplikovaná otázka a já bych se k tomu nechtěl moc vyjadřovat, protože je tam hrozně moc proměnných. Zdraví je teď ale přednější, protože to máme jenom jedno,“ zdůrazňuje Rittich.

Dohrání play off třeba až v srpnu, jak zní jeden z moh scénářů, by se nebránil. „Myšlenka je to zajímavá. A myslím, že spoustu lidí zaskočila, protože třeba u nás v týmu jsme o tom vůbec nevěděli, pak nám ale řekli, že to vymysleli hráči. Z toho ekonomického hlediska bych se ale nedivil, kdyby tahle situace s dohráním nastala, protože by to mohlo vrátit nějaké peníze jak lize, tak i majitelům.“

Podobný postup by měl Rittichova pohledu svůj rub i líc. „Všichni by byli odpočatí a v rámci možností natrénovaní, protože každý se bude chtít připravit, ale druhá věc je, že hráči nebudou rozehraní. Samozřejmě by to byl také obrovský zásah pro tělo, kdyby jedna sezona skončila v srpnu a další hned v říjnu začínala,“ zamýšlí se nad možnými scénáři.

A dohrávat bez diváků? „Samozřejmě se teď řeší hlavně zdraví, aby se zastavilo šíření toho viru, ale ten hokej hrajeme hlavně pro diváky a pro děti, které nás mají za vzory. Bez těch diváků by to bylo asi divné. A já bych si připadal asi jako v Benátkách, když jsem hrával za Jihlavu. Nebo v Berouně,“ dodal s úsměvem David Rittich.