Na jihlavský dům pro legionáře z dvacátých let prý přispěl i prezident Masaryk
Na dům postavený v Jihlavě pro legionáře ve 20. letech minulého století prý přispěl 50 tisíc korun i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Obyvatelé komplexu na rohu dnešních ulic Fritzova a Legionářů měli široké zázemí. Kromě bytů a kanceláří tam byly i restaurace a kavárna, obchody, sál s promítáním filmů či stáje pro koně, garáže a v zahradě kuželník. Účastníkům prohlídky při příležitosti Dne architektury to řekla teoretička architektury Michaela Pacherová.
„Aby obyvatelé toho komplexu nemuseli chodit zbytečně do města, aby to bydlení bylo pohodlné,“ řekla Pacherová k vybavení domu. O stavbě Legiodomu rozhodla v roce 1923 Československá obec legionářská, která měla na Jihlavsku 1500 členů. Řešila tím nedostatečné prostory pro svou činnost i problémy plynoucí z poválečné bytové krize.
Šlo o stavbu s rozpočtem 2,6 milionu korun. Prezident Masaryk ji ohodnotil jako prospěšný počin v oblasti hospodářské i sociální, uvedla Pacherová. Dům navrhl architekt Jaroslav Dufka v architektonickém slohu vytvořeném uměle po válce, jemuž se říká rondokubismus nebo český národní sloh. Ve stejném slohu je postavena pražská Legiobanka nebo krematorium v Pardubicích.
Jihlavský Legiodům zabírající skoro 7000 metrů čtverečních rostl postupně. „V červnu 1926 byla celá stavba dokončena,“ řekla Pacherová. V komplexu byly i stáje pro koně se sýpkou, lednice, v níž se asi uchovával led pro místní restauraci, později i jednoduchá benzinová pumpa. „Byly tu obchody s mlékem a potravinami a svého času prý i lékárna,“ uvedla Pacherová.
Během let se v areálu uskutečnila řada přestaveb, dodnes slouží jako bytový dům. V provozu zůstala restaurace. V rozlehlém kině, které je už léta zavřené, je prodejna nábytku.
Akce spojené se Dnem architektury v Jihlavě pořádal ateliér UNArchitekti. Na prohlídku Legiodomu přišlo asi 200 lidí. Jindy nepřístupné zajímavé stavby bylo možné na Vysočině o víkendu navštívit i v Třebíči, Krucemburku či Petrkově.
