První týden uprchlíků na Vysočině: Radost ze sněhu, první česká slova a nabídky zaměstnání
V neděli do České republiky přicestovali křesťanští uprchlíci z Iráku. Jejich přechodným bydlištěm se stalo rekreační středisko Okrouhlík u Jihlavy. Náplní jejich prvních dní na Vysočině bylo hlavně vyřizování úředních záležitostí, včetně lékařských prohlídek. Dokoupit si také museli zimní oblečení.
Začátkem nadcházejícího týdne jim začnou pravidelné kurzy češtiny. První česká slova už ale stačili pochytit. „Ahoj,“ zdraví vesele návštěvníky, jimiž jsou hlavně novináři. Desetičlennou skupinu tvoří dvě rodiny s čtyřmi dětmi, nejstaršímu chlapci je devět let. „Naučil se dobře anglicky, přestože kvůli krizi nechodil do školy. Otec ho učí číst a psát,“ řekl ČTK Radim Fiedler z jihlavského Centra multikulturního vzdělávání, které se o uprchlíky stará.
Jedna rodina mluví hlavně arabsky, druhá kurdsky a částečně arabsky, domlouvat se snaží i anglicky. Česky budou běžence učit lektoři zvyklí vyučovat cizince.
Noví obyvatelé Vysočiny pocházejí z oblasti iráckého Mosulu, kterou obsadil Islámský stát, před nímž uprchli. Z táborů v iráckém Irbílu odešli do Libanonu. Patří do skupiny uprchlíků, jejichž přijetí schválila česká vláda.
Do rekreačního střediska u Jihlavy by v nejbližší době měly přijet ještě další dvě desítky iráckých křesťanů. Jejich příjezd pozdržely úřední formality.
Ve svém novém dočasném bydlišti - v rekreační chatě na Okrouhlíku mají irácké děti své hračky, rodiče se s nimi procházejí i venku po louce. Čtyřiadvacet hodin jim jsou k dispozici pracovníci centra, o vaření se obyvatelé starají sami. V jídelníčku mají hodně zeleniny, rýži i brambory.
Přípravu včerejšího oběda sestaveného z mletého hovězího masa, lilku, brambor, rajčat a cibule si vzal na starost George Yako, stavební inženýr ze Sýrie, který ale před lety vystudoval v Brně a na Okrouhlík přijel v roli tlumočníka. V kuchyni mu pomáhala mladá maminka Nibras, vedle ní krájela cibuli její tchyně Samírah, nejstarší ze skupiny.
Žádné stopy islámu
Nibras přijela i s mužem a dvěma dětmi ve věku dva a tři roky, holčičkou a chlapcem. „Moc se mi tady líbí, i celé rodině,“ řekla své první dojmy. Překvapila ji prý ochota místních lidí pomáhat. Děti hned první den nadchl sníh, který z domova neznaly, teď už jim ale roztál.
Křesťanští uprchlíci se byli podívat i v Jihlavě, kde by se měli v nejbližších měsících nastěhovat do bytů. „Vzali jsme je do města, aby si dokoupili nějaké zimní oblečení,“ vysvětlil Fiedler. Asi nejvíc je podle něj zaujalo to, že nenarazili na žádné stopy islámu. „Na to byli zvyklí od narození, žili mezi muslimy,“ podotkl.
Městský život pro uprchlíky ale není novinkou, z domova znají moderní metropole. „Lidé se bojí toho, že třeba ty děti nejsou očkované, ale oni naopak mají víc očkování než české děti,“ dodal Fiedler.
Uprchlíci prý už dostávají i první pracovní nabídky, třeba na práci v restauraci, ve škole a ve zdravotnictví.
