Úředníci se chovají jako vrchnost, které se musíte doprošovat. To se musí změnit, říká Rychetský
Česko si od dob Rakouska-Uherska nese dědictví vrchnostenské mentality úředníků, jediným "protilékem" je fungující správní soudnictví. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru s ČTK poukázal na význam Nejvyššího správního soudu (NSS), v jehož čele skončí v září Josef Baxa i místopředseda Michal Mazanec. Nástupce určí prezident Miloš Zeman, jména zatím nezveřejnil.
„NSS je nesmírně důležitá instituce a zachovat v ní stabilitu, jakousi judikaturní jednotu, je pro fungování naší země velmi důležité," řekl Rychetský.
Úředník jako vrchnost
Jedním z negativních rysů současného Česka jsou podle něj vrchnostensky uvažující úředníci. „Z dob Rakouska-Uherska stále trvá jakési těžké mentální zatížení úředníka na každém stupni, že on je vrchnost a že ten, kdo od něj cokoli požaduje, tak ne že by na to měl právo, ale musí se toho doprošovat," popsal Rychetský.
Byrokracie je v naší zemí hlubokou infekcí
I proto správní řízení často trvají roky, předseda Ústavního soudu v této souvislosti přímo hovoří o katastrofě. „Ta hluboká infekce, která zasáhla byrokracii naší země, ta se dá postupně vymýtit jenom efektivním správním soudnictvím. Neexistuje žádný jiný nástroj, jak změnit naše úředníky z vrchnosti na naše služebníky," uvedl Rychetský.
Správní soudy by měly samy rozhodovat
Správní soudy by podle Rychetského měly v některých případech nejen zasáhnout prostřednictvím takzvané kasace, tedy vrátit správnímu orgánu věc k novému projednání, ale samy rozhodovat. „Fungování NSS je velmi důležité pro fungování českého státu v budoucnosti," uzavřel Rychetský.
Nejvyšší správní soud navazuje na historickou tradici, vznikl ale v současné podobě až v roce 2003. Jeho předsedou je od počátku Baxa, po vypršení mandátu zůstane řadovým soudcem. Nového předsedu musí prezident vybírat ze současných členů a členek soudu.
