Záchranná stanice v Pavlově v mrazech přijímá vyhladovělé a zraněné ptáky
Záchranná stanice v Pavlově na Havlíčkobrodsku přijala koncem minulého týdne vyhladovělou volavku a v pondělí 26. února káně zraněné autem. Draví ptáci se stahují k silnicím, protože v okolních travnatých pásech najdou myši, přikrmují se i sraženými zvířaty.
ČTK to řekl ředitel stanice Zbyšek Karafiát. Rybáři na Vysočině hlídají obsah kyslíku ve vodě pod zamrzlou hladinou rybníků. Myslivci přikrmují zvěř ve větší míře obilím, aby jí dodali energii.
Na Vysočině mrzne od minulého týdne, v noci místy bylo i 18 stupňů pod nulou. Ke zvířatům, která by přimrzla třeba na vodní hladině, ještě ochránce přírody z Pavlova tuto zimu nikdo nevolal. „Když je pták hodně oslabený a přijdou tuhé mrazy, může přimrznout, ale to se stává zřídka,“ řekl Karafiát. Ptáci ale mohou uhynout kvůli vysílení, pokud neseženou dost potravy, protože v mrazech mají větší spotřebu energie.
Stanice v Pavlově se teď stará přibližně o 160 zvířat. Část tvoří zimující ježci a netopýři a část handicapovaná zvířata, která se už po vyléčení nemohla vrátit do přírody. Kromě toho, že ošetřovatelé musí dávat do misek vlažnou vodu, aby tak rychle nezmrzla, zatím mrazivé počasí chod stanice neztěžuje. Zvířata mají možnost úkrytu a vodní ptáci tráví rádi hodně času venku.
Otvor hned zamrzne
Rybáři žďárské společnosti Kinský pravidelně kontrolují obsah kyslíku v zamrzlých rybnících. Když je to potřeba, instalují zařízení na její provzdušňování. Vzhledem k tomu, že hladiny byly dlouho bez ledu a teď je led průhledný, problémy zatím nejsou, řekl vedoucí úseku rybářství Petr Kulhánek. Prosekání ledu by podle něj nic neřešilo, otvor by zamrznul do čtvrt hodiny. Podle firemního webu společnost hospodaří na 750 hektarech rybníků.
Myslivci na Žďársku přikrmují celou zimu, jde hlavně o srnčí zvěř a o zajíce. V těchto mrazech jim dávají krmivo z obilí, které dodá energii. „Naštěstí není moc sněhu, zvěř se po něm vcelku pohybuje velice dobře. Horší by bylo, kdyby se bořila,“ řekl Oldřich Sedlář z okresního mysliveckého spolku.
V mrazech je podle něj nejlepší, když zvěř může odpočívat v houštinách poblíž krmelců, aby se nevysilovala. Lidé by ji tam neměli rušit. Divoké kachny se podle Sedláře stahují do nižších poloh k tekoucí vodě a divoká prasata se nepřikrmují. „Ta lákáme na vnadiště, aby se dala odlovit,“ řekl Sedlář.
