Fotovoltaické panely bramborám ani sóje nevadí, ukazuje dosavadní výzkum na Vysočině
Výzkumníci z Česka a Rakouska na Vysočině se zajímají o pěstování brambor a sóji mezi fotovoltaickými panely. Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě prezentoval výsledky testů a předvedl také jakon.
Mezinárodní projekt má za cíl sledovat, jak kapková závlaha a částečné zastínění fotovoltaickými panely ovlivňují růst, výnos a kvalitu brambor a sóji. Výsledky pomohou zemědělcům přizpůsobit se změně klimatu, dle krajské radní Andrey Peňáz (nestr.) využívá výzkumný ústav bramborářský model agrovoltaiky.
Odborníci sledují dvě odrůdy brambor a dvě odrůdy sóji mezi vertikálními fotovoltaickými panely. Část je zavlažovaná, část bez závlahy a pro srovnání mají také plochu bez panelů. „Pokus využívá českou ranou konzumní odrůdu brambor Adéla a nizozemskou poloranou konzumní odrůdu Antonia. U sóji výzkumníci testují rakouské odrůdy Acassa a Adessa. Obě patří mezi velmi rané až rané odrůdy, proto se hodí také pro podmínky Vysočiny,“ upřesnila mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.
Dle dosavadních výsledků má největší vliv kapková závlaha, což jen zvýrazňuje letošní nedostatek srážek a vysoké teploty. Naopak zatím nejsou výraznější rozdíly mezi rostlinami, které rostou mezi fotovoltaickými panely a těmi, které jsou na kontrolní ploše. „Částečné zastínění stav rostlin nezlepšilo, ale ani nezhoršilo,“ podotkla mluvčí.
Zaujal jakon, má vyšší výnosy
Čidla dále automaticky měří v půdě na obou plochách teplotu a vlhkost, zaznamenávají také vlhkost vzduchu a srážky. „Výsledky průběžných měření ukazují, že noční teploty mezi panely dosahují vyšších hodnot. Průměrná denní teplota vzduchu je tam přibližně o půl stupně Celsia vyšší. Půda mezi panely zároveň vysychá pomaleji. Rozhodující budou výsledky výnosu a kvality hlíz brambor a semen sóji,“ doplnila Peňáz.
Na více než sedmi hektarech polí provádí výzkumníci i další pokusy. Ověřují různé způsoby hnojení, zkouší i brambory na výrobu škrobu. Účastníky setkání zaujal jakon, hlíznatá plodina původem z Jižní Ameriky, které se v podmínkách Vysočiny daří a poskytuje vyšší výnosy. Širšímu pěstování však zatím brání náročné skladování hlíz pro jarní výsadbu, výsadba, regulace plevelů a sklizeň dlouhých a křehkých hlíz.
