Rodáci z Vysočiny: Tomáš Pešina z Čechorodu před 346 lety podlehl morové nákaze
Tomáš Jan Pešina z Čechorodu. Jméno, které je mnoha lidem známé. Ale zřejmě ne všichni ví, že jde o rodáka z Vysočiny – konkrétně z Počátek na Pelhřimovsku. Dnes je tomu přesně 346 let od jeho úmrtí.
Tento duchovní, dějepisec a spisovatel, jenž bývá nazýván pokračovatelem Bohuslava Balbína, se narodil 19. prosince 1629. Narodil se do řeznické rodiny. V roce 1643 Vysočinu opustil, protože nastoupil na jezuitské gymnázium v Jindřichově Hradci, po pěti letech pokračoval na pražské jezuitské akademii.
Miloval češtinu
Tomáš Pešina byl velkým milovníkem českého jazyka, stal se mistrem literárního umění a bakalářem teologie. Roku 1653 byl vysvěcen na kněze a přidělen jako kaplan do Kostelce nad Orlicí, následně působil jako děkan v Litomyšli, v roce 1658 byl jmenován biskupským vikářem poloviny Chrudimského kraje. V roce 1663 se stal kanovníkem kapituly v Litoměřicích, dále byl kanovníkem Vyšehradské kapituly a o dva roky později byl jmenován kanovníkem u sv. Víta v Praze. Roku 1668 byl prohlášen scholastikem, téhož roku byl jmenován císařským radou a brzy na to i císařským falckrabětem.
V minulosti byl tento dům i sídlem zdejší radnice.
Zdroj: Kudy z nudy
Jeho církevní kariéra pak dále stoupala, 4. května roku 1670 byl zvolen děkanem Metropolitní kapituly, dále se stal oficiálem a generálním vikářem pražského arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka. Roku 1674 jej císař Leopold I. jmenoval titulárním biskupem samandrijským.
Nevěnoval se ale jen církevním záležitostem. Byl totiž prvním člověkem, který pojmenoval autora nejstarší české kroniky, tak zvaného Dalimila. Za svého působení ve svatovítské katedrále se osobně stýkal i s císařem Leopoldem Habsburským. Jeho spis byl oceněn již zmíněným Bohuslavem Balbínem.
Zajímala ho i historie, hlavně ta moravská. V roce 1663 vydal v Litomyšli latinský spis Prodromus Moravographiae, v češtině označený jako Moravopis. Ve třech svazcích se věnoval historii Moravy. Hlavním zdrojem informací pro sepsání Moravopisu byl desetidílný rukopis protestantského historika Pavla Skály ze Zhoře „Historie církevní“.
Zemřel při morodé epidemii
Slavný rodák z Počátek zemřel na morovou nákazu při velké morové epidemii, a to v Praze 3. srpna 1680. Bylo mu 50 let. Byl pohřben do hrobu ve svatovítské katedrále, v podlaze před oltářem sv. Cyrila a Metoděje.
