Vladislav Jiroušek vybudoval jihlavskou zoo. Dostal za to kamennou medaili

Vladislav Tomáš Jiroušek se na návrh Davida Beke dočkal dalšího poděkování za vznik zoologické zahrady v Jihlavě. „Zookoutek Parku kultury a oddechu jsem převzal v žalostném stavu v roce 1967. V roce 1969 se mně zázrakem podařilo zvrátit jeho likvidaci,“ vzpomněl emeritní ředitel Zoo Jihlava na svůj příchod z Dvora Králové na pozici inspektora zvěře. Celé místo bylo tehdy v žalostném stavu a v Jihlavě končila zvířata, která se jinde nehodila.

Celý zookoutek byl do té doby budovaný živelně, bez předem plánovaného koncepčního řešení. „V nevyhovujícím stavu byly objekt pro opice, stáje a výběhy pro kopytníky, stejně jako objekt administrativy. Ve vyhovujícím stavu byly objekt pro medvědy, voliéra pro dravé ptactvo, bazén s plochou pro vodní ptactvo a s menšími úpravami i objekt pro lvy a kočkovité šelmy,“ jmenuje na svém webu Zoo Jihlava.

Dalších patnáct let Jiroušek budoval celý areál a usiloval o získání statutu zoo, což se mu nakonec podařilo, od 1. ledna 1982 měla Jihlava zoologickou zahradu, další rok mohli Jihlavané vídat plakáty a informace v kinech Dukla i Panorama, v Prioru i u ČSAD. Zoo nabízela programy pro děti a návštěvnost rostla. V polovině devadesátých let pak začala reklama zoologické zahrady na vozech MHD.

V expozicích Jiroušek uplatňoval přírodní materiály, sklo místo mříží, zvířatům dopřával velké výběhy. Zoo, která se postupně zvětšovala, nepřáli někteří úředníci, škody napáchala povodeň v roce 1985, náročná byla i doba po revoluci, která s sebou přinesla růst cen a pokles návštěvnosti.

Patrové parkoviště nevzniklo

Jiroušek měl v plánu i vybudování obrovského parkoviště, čelil ale kritice a k realizaci nedošlo. Nyní v letních měsících zoologické zahradě chybí větší parkovací plochy, lidé musí stát jinde a zoo přichází o peníze. Uvažuje se však o stavbě parkovacího domu v lokalitě.

Jiroušek dosáhl toho, že se v roce 1994 stala Zoologická zahrada Jihlava řádným členem Evropské Asociace zoologických zahrad a akvárií. Od roku 2002 je také členem prestižní Světové organizace zoo a akvárií. „Nebylo to snadné, stálo to velké úsilí, bez kvalitního týmu milých spolupracovníků bych nedosáhl ničeho,“ uvedl skromně Jiroušek. Obzvláště pak poděkoval ekonomce, manželce Ince Jirouškové. Ta pracovala často do noci a jihlavská zoo byla díky ní ekonomicky nejúspěšnější v Česku.

V roce 2002 se začalo s budováním africké vesnice, deset milionů mohla tehdy dát zoo z vlastních zdrojů, podařilo se je naspořit. V tom roce vznikl také na dětském hřišti největší suchozemský tobogán v Česku.

V červenci 2005 se ředitelkou stala Eliška Kubíková a Jiroušek se následně angažoval také v komunální politice. Tomu se během svého vedení zoo vyhýbal. Stále cestuje po celém světě, fotografuje zvířata i dění v Jihlavě a je velmi aktivní na sociálních sítích. A zoologická zahrada, která by bez něj vůbec neexistovala, si už roky drží první místo co se týká návštěvnosti turistů v Kraji Vysočina.