Uplynulo přesně 95 let od pádu letounu v Bedřichově. Nehoda přinesla 12 mrtvých
Nejtragičtější letecká nehoda první republiky, které si vyžádala 12 obětí, se stala 22. srpna 1930 v Jihlavě - Bedřichově, tedy na den přesně před 95 lety. Zřítil se tam moderní Ford Trimotor Československých státních aerolinií (ČSA), letící na lince z Prahy do Brna a Bratislavy. Cestu amerického hornoplošníku tehdy krátce po třetí odpoledne zkomplikovala bouřka, již chtěl pilot Josef Sedlář nejprve přeletět. Mraky ale sahaly příliš vysoko, a tak se tedy nakonec pokusil oblačnost podletět.
Letoun postupně klesal níže a níže, až se ocitl těsně nad korunami stromů. Kvůli horšícímu se počasí se Sedlář snad chtěl vrátit, možná uvažoval o nouzovém přistání, když se mu náhle v cestě objevil komín bedřichovské cihelny. Na poslední chvíli se mu pilot pokusil vyhnout, prudkým manévrem ale letadlo ztratilo rychlost a zřítilo se na domek v areálu cihelny. Po dopadu explodovaly nádrže s benzínem a většině cestujících ani dvěma členům posádky již nebylo pomoci.
Stroj byl vyroben v roce 1929 a zúčastnil se předváděcího turné po Evropě. Mezi firmou Ford a zástupci ČSA byla uzavřena smlouva a stroj byl po ukončení turné odkoupen. Cena činila 2 564 514 Kč včetně dovozního cla.
Velké štěstí v neštěstí
Čtyři lidé zemřeli na místě, dalších osm podlehlo vážným zraněním v nemocnici. Oběťmi byli většinou mladí lidé ve věku kolem 30 let, i pilotovi Josefu Sedlářovi bylo teprve 32 roků. Nejstarším pasažérem, který také zahynul, byl jedenašedesátiletý stavitel Antonín Müller z Brna, který cestoval se svým synem. Vladimírem. Velké štěstí měl jediný přeživší, profesor Vojtěch Kraus z Litoměřic, který utrpěl pouze slabý otřes mozku a pohmoždění ramene a kotníku.
Pilot mohl podlehnout iluzi
Vyšetřování nehody bylo ukončeno v neuvěřitelně krátké době - již 25. srpna 1930, tedy tři dny po nehodě. Závěr zněl - nehoda byla způsobena přírodními silami ,proti nimž byl pilot i stroj bezmocný. Jak ve své knize zmiňuje k této nehodě Ladislav Keller- svoji roli mohlo hrát i to, že Josef Sedlář celou svoji leteckou kariéru létal stroje s otevřenou kabinou, které umožňují bezprostřední vnímání projevů vzdušné hmoty. V uzavřené kabině měl nalétáno pouze několik desítek hodin a mohl podlehnout iluzi, že bouřka, do které směřuje, není tolik intenzivní.
