Technické závady, špatné počasí. I tak mladíci z Jihlavska na pionýrech do Říma dorazili
Dost to bolelo, ale vysněného cíle nakonec se zhruba týdenním zpožděním dosáhli. Řeč je o Michalovi a Vojtěchovi Bauerových, kteří na svých pionýrech vyrazili v polovině července z jihlavského náměstí na dobrodružnou cestu do Říma. Po cestě se jim nevyhnuly velké technické komplikace a nepřízeň počasí.
Zatímco na loňské cestě na chorvatské pobřeží poslouchaly legendární pionýry skoro perfektně, letos připravily Michalovi a Vojtovi dost nepříjemných chvil. „Nejvíce nás zpomalila závada spojená se zapalováním. Z důvodu poruchy indukční cívky, kterou jsme neměli s sebou a nesehnali jsme ji ani v několika motoservisech, jsme byly nucení užít staré kladívkové zapalování,“ popisuje těžké chvíle Michal Bauer.
I to však dobrodruhy z Jihlavska trápilo, čímž nakonec došlo ke spálení všech kondenzátorů, které si s sebou měli. Za své vzal i píst a válec v motoru. „Nakonec jsme se rozhodli, že než shánět alternativní náhradní díly, bude lepší si je nějakým způsobem nechat poslat z České republiky. Se štěstím nám vyšla doprava přes Flixbus,“ doplňuje Vojtěch Bauer. „Tímto bychom chtěli poděkovat všem, co se na naší záchraně nějak podíleli, i těm, kteří chtěli pomoct,“ dodává s vděkem.
Svojí troškou do mlýna přispělo i počasí, protože asi polovinu cesty do italské metropole propršelo. „Déšť nás dvakrát probudil, když jsme spali pod širákem, a stavět stan v nočních hodinách nebylo vůbec nic příjemného,“ ušklíbá se Michal.
Původně sedmi až osmidenní cesta do Věčného města se vlivem výše popsaných událostí protáhla na dva týdny. „Největší radost, i přes všechny komplikace, jsme měli z pohledu na moře, a samozřejmě i na Koloseum. Bylo skvělé se opět ocitnout na pionýrech u moře,“ otáčí list k příjemnějším věcem Vojta, podle něhož se oba výletníci nejvíce osobnostně posunuli v komunikaci.
Oba třiadvacetileté jezdce potěšil přístup Italů. „Hodně si chtěli povídat a fotit se, celkově se zajímali více než Chorvaté loni,“ porovnává Michal obě cesty. „Jeden pán nám nabídl možnost se u něj vysprchovat, druhý nabídl kávu a vodu, jiní nám zase připravili snídani, když jsme nocovali vedle jejich plážového baru. Potkali jsme také spousty Čechů, kteří nás obdivovali, snažili se pomoct nebo nám poskytli občerstvení a možnost dobít si věci,“ nabízí výčet pozitivních zážitků. Dojem z jižanské pohostinnosti tak pokazila pouze krádež powerbanky v kempu.
Vojta i Michal nakonec nakonec původně vytyčenou cestu zvládli. První den cesty proběhl zápis Michala k vysokoškolskému studiu v Českých Budějovicích, i checkpointy u německého Chiemsee či italské Gardy byly splněny. Do itineráře přidali i ikonickou šikmou věž v Pise. Po dosažení Říma a několika dnech v něm strávených se Kokosáci, jak si sami s oblibou říkají, vydají zpět domů přes San Marino, okolo Benátek a pak přes Rakousko a Slovensko.
